ČZU chová 1500 zvířat vnímavých ke slintavce, nákaza by jí způsobila velké škody

Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) chová více než 1500 zvířat vnímavých ke slintavce a kulhavce. Případné šíření této nákazy v Česku by jí způsobilo značné škody, sdělila dnes ČTK v tiskové zprávě. Univerzita proto zpřísnila vstup do chovů, skot nevypouští na pastvu a ukončila provoz mlékomatu v Městečku na Rakovnicku. Ráno kvůli riziku nákazy také zasedl krizový štáb ČZU.

"V případě, že by se nákaza rozšířila, by nám vznikly nedozírné ekonomické škody na chovu a na mléce. Zároveň bychom přišli o velmi cenná plemenná stáda a mohlo by dojít ke ztrátě genové rezervy," uvedl kvestor a předseda krizového štábu ČZU Jakub Kleindienst.

Preventivní opatření univerzita zavedla počátkem března. V zařízeních, kde se nacházejí zvířata vnímavá k nákaze, instalovala rohože na dezinfekci pneumatik a podrážek, omezila návštěvy veterinářů a ukončila praxe studentů. Počítá i s mobilními sprchami pro zaměstnance.

Nákaza se podle odborníka na virové infekce zvířat ČZU Jiřího Černého šíří rychle. "Nemoc se neléčí, nakažená zvířata i ta, která s nimi přišla do styku, se utrácejí," uvedl.

Na Slovensku v neděli přibylo páté ohnisko nákazy. Jedná se o velkou farmu ve vesnici Plavecký Štvrtok nedaleko Malacek na západě země, zhruba 40 kilometrů po silnici od hranice s Českem.

Slintavka a kulhavka je jednou z nejnakažlivějších infekčních chorob. Virus slintavky a kulhavky se vylučuje slinami, močí, trusem a mlékem. Přenáší se kontaktem s nemocnými zvířaty, vzduchem i na povrchu člověka, nástrojů či dopravních prostředků. Na člověka je nemoc nepřenosná. V ČR byla nákaza naposledy zjištěna v roce 1975.

Mezi typické příznaky nákazy patří horečka, snížená produkce mléka, nechutenství či deprese. Následně se u zvířat vyskytují puchýře naplněné tekutinou, které praskají a vytvářejí se z nich otevřené léze.