Legislativa k rodinným farmám získává konkrétní rysy

Dubnového zasedání Předsednictva Asociace soukromého zemědělství ČR se zúčastnil Milan Daďourek, politický náměstek ministra zemědělství Marka Výborného. Ústředním tématem setkání byl zákon o rodinných farmách, který ASZ ČR dlouhodobě prosazuje k systémové podpoře nejčastějšího typu zemědělského podnikání v České republice.

Milan Daďourek byl na jednání ASZ ČR již několikrát a pokaždé prokázal, že problematice rozumí z odborného i praktického hlediska. Jako právník a zároveň aktivní zemědělec se orientuje v podmínkách agrární politiky i v požadavcích, kterým zemědělci čelí ve své každodenní činnosti. Také z těchto důvodu členové Předsednictva ASZ ČR kvitovali, že právě on vnímá zákon o rodinných farmách jako podstatný krok, který by českému zemědělskému sektoru mohl pozitivně pomoci.

Zákon o rodinných farmách má několik plánovaných cílů, přičemž jedním z nich je i úbytek administrativní zátěže dopadající na malé a střední farmy. Nejedná se tedy jen o další z mnoha zatěžujících zákonů a vyhlášek, ale naopak by se mělo jednat o legislativní opatření, které především nadefinuje rodinné farmy a efektivně zjednoduší některé životní situace jejich členů, jako například okamžik generačního předávání statků. Milan Daďourek zdůraznil, že s ministrem zemědělstvím Markem Výborným téma rodinných farem diskutoval a je již shoda na rámcovém návrhu, co je rodinná farma, se kterým přišla ASZ ČR, a že je potřeba těmto typům hospodářství pomoci také legislativně.

ASZ ČR navrhuje pojímat rodinnou farmu jako specifickou hospodářskou jednotku bez zvláštní právní subjektivity, která se převážně věnuje zemědělské prvovýrobě, a to prostřednictvím práce anebo majetkové účasti nejméně dvou členů rodiny. Přitom je důležité, že alespoň jedna osoba z členů rodiny je zemědělským podnikatelem a bez ohledu na formu podnikání a bez ohledu na svou velikost tvoří tržní produkci anebo poskytuje další (například environmentální) služby. Rodina farmáře (nebo její část) současně trvale žije na farmě nebo v blízkosti farmy a svých zemědělsky využívaných pozemků (tj. v místě svého podnikání) a hospodaří s generačním příslibem. Podstata definice by měla spočívat nikoli v počtu obhospodařovaných hektarů nebo chovaných zvířat, ale ve stanovení tolerované vzdálenosti místa skutečného bydliště rodiny farmáře od místa hospodaření a převážného množství obhospodařovaných pozemků.

Návrh systémové podpory rodinných zemědělských hospodářství, který ASZ ČR vypracovala a průběžně precizuje, je vůči ostatním podnikatelským formám nediskriminační a je základem pro další opatření, která by vycházela z podstaty fungování rodinných farem a dál rozvíjela a podporovala jejich přínosné stránky. Dobrovolný zápis do registru rodinných farem by se týkal pouze zájemců o toto řešení a měl by vést především k usnadnění některých administrativních činností, kterým se sedlácké rodiny věnují pravidelně. ASZ ČR má připravenu celou škálu témat, která odpovídají realitě fungování rodinných farem a počítá s tím, že dosáhnout optimálního legislativního řešení v některých agendách bude nepochybně během na delší trať. Příprava zákona vyžaduje mnoho práce a vyjednávání, nicméně už nyní se ukazuje, že je možné jej provázat s již existujícími právními normami, a učinit z něj organickou součást české legislativy. Zároveň přibývají obhájci takového kroku z řad politické reprezentace. Pokud se podaří alespoň část legislativního řešení dostat do konce volebního období do reality, bude to signál, že současná vláda ctí své programové prohlášení. Díky této podpoře rodinných farem by se český agrární sektor mohl výrazněji připojit k zemědělství běžnému v zemích západní Evropy a vymanit se z neblahého dědictví východního bloku.

Mgr. Lukáš Senft, mediální oddělení ASZ ČR