Pěstitelé očekávají průměrnou úrodu chmele, déšť pomohl v dubnu i nyní

Pěstitelé očekávají průměrnou úrodu chmele. Výnosy budou lepší než v loňském roce, který byl pro chmelaře nejhorší za deset let. Pomohl déšť v dubnu i nyní. První rozbory prokázaly růst alfa hořkých kyselin u nejrozšířenější odrůdy Žatecký poloraný červeňák, kvalita tak roste. Sklizeň začne později než v jiných letech, do chmelnic nemohou traktory s česačkami nyní vjet. Zaznělo to dnes na statku ve Stekníku u Žatce při tradičním chmelařském dni.

"Věštit úrodu je předčasné, ale pomohly deště, mohla by být tedy průměrná, což je 6000 tun suchého chmele," řekl předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda. Loni se sklidilo 4452 tun chmele, před dvěma lety 8306 tun. Důvodem loňské špatné úrody byla dlouhá období sucha. "Je potřeba pokrýt smlouvy na odběr chmele, který je žádaný. Neradi bychom uvolňovali místo jiným zahraničním pěstitelům," řekl Hejda.

S odběrateli mají chmelaři uzavřené dlouhodobé smlouvy, cena tak zůstává pevná, náklady na pěstování plodiny nicméně loni kvůli neúrodě výrazně vzrostly. Někteří se proto rozhodli chmelnice zrušit. Plocha chmelnic klesá vytrvale od roku 2018. Nyní zabírají 4873 hektarů, což je o 145 hektarů méně než před pěti lety. Nejvíce jich je na Žatecku, dále na Úštěcku v litoměřickém okrese a Tršicku na Olomoucku.

S ohledem na vydatný déšť začne sklizeň podle odhadu pěstitelů po 20. nebo 25. srpnu. Hospodáři nyní intenzivně shánějí brigádníky. "Češi to pokrýt nedokážou, sbíráme je po celé Evropě. Mrzí nás Ukrajina, odkud jezdili technicky zdatní chlapi, traktoristi. Právě obsluha česaček a řidiči jsou kritická místa, na která chybí lidé. Pokud by měl někdo zájem, ať se určitě na nás obrátí," uvedl předseda chmelařského svazu. Brigádníci pocházejí z Rumunska, Bulharska i Pobaltí.

Kvalita chmele by mohla být podle prvních rozborů Chmelařského institutu dobrá. "Aktuálně má chmel obsah kolem dvou procent alfy, která dodává hořkost pivu. Pokud se ještě vyšplhá na tři, bude to optimální," řekl jednatel Chmelařského institutu Josef Patzak. Obsah se týká odrůdy Žatecký poloraný červeňák, která je v ČR nejrozšířenější. "Voda snad udrží hlávku narostlou, bude se tak lépe česat a nebudou takové ztráty," dodal.

Chmelaři by si nyní přáli, aby pršet přestalo. "Těžko se do chmelnic v takovémto počasí technika dostává, traktory dost často trefí nějaký sloup. Navíc vlhko může pomoci škůdcům. Hlávky mohou zhnědnout, pokud nejsou postříkány," řekl Patzak. Chmel sklízený v Česku se používá pro výrobu piva v tuzemsku a je významným exportním artiklem. Vyváží se okolo 60 procent úrody, nejvíce do Japonska a Číny. ČR je třetí největší pěstitelskou zemí světa.

Autor: ČTK