Řasy s umělou inteligencí by do budoucna mohly čistit odpadní vodu
26.09.2022 | mendelu.cz
Pod pojmem umělá inteligence si většina lidí představí stroj podobný člověku, který chce převzít vládu nad světem. Po odborné stránce se ale význam pojmu liší. „Základem umělé inteligence je to, že dokáže sama rozpoznat problém a následně ho specificky vyřešit,“ řekla členka výzkumného týmu z Ústavu chemie a biochemie AF MENDELU Denisa Debnárová.
Právě schopnost přesně reagovat na určitý podnět chtějí vědci využít k tomu, aby jednobuněčné mikrořasy Chlamydomonas reinhardtii naučili z odpadní vody odstraňovat nežádoucí látky. „Konkrétně můj projekt je založený na syntetické modifikaci. Na povrch mikrořasy chci navázat specifický receptor, díky kterému by organismus dokázal reagovat na vybrané látky ve vodě,“ vysvětlila Debnárová.
V rámci projektu řeší doktorandka nejprve hormonální polutanty, které se mohou vyskytovat v odpadní vodě zemědělských podniků i u lidských sídel například z hormonální antikoncepce. „Mým cílem je ale do budoucna vytvořit protokol, který by se dal využít pro různé typy polutantů. Začínáme u hormonů, určitě by se ale mikrořasy daly modifikovat například i pro toxická barviva, antibiotika a další látky,“ přiblížila Debnárová. Celý proces čištění vody by pak měl fungovat tak, že mikrořasy nadané umělou inteligencí zareagují ve chvíli, kdy se vybraný polutant objeví ve vodě. „Když bychom řasu dali do obyčejné vody, nic se nestane. Jakmile se v ní ale objeví zvolená látka, řasa sama problém vyhodnotí a začne ho řešit tak, že na sebe polutant cíleně naváže, čímž značně technologii čištění vody zjednoduší,“ vysvětlila vědkyně. S jinými látkami by ale řasy reagovat neměly, a tak ve vodě vždy zůstane vše, co má.
Takto vyčištěná voda by se podle Debnárové mohla používat například k zavlažování na polích nebo při dodržení požadované kvality i k napájení zvířat. „Čištění odpadní vody je technologicky náročné, a tak si rychle každý ekonom spočítá, že je výhodnější například zavlažovat pitnou vodou. Jenže to nebude řešení navždycky,“ zmínila Debnárová. Ve výsledku by tedy mikrořasy mohly pomoci lépe hospodařit s dostupnou vodou.
Zatím jsou vědci na začátku projektu, snaží se šetrně živý organismus modifikovat. Výzkumu se budou věnovat několik následujících let.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Denisa Debnárová, xdebnaro@node.mendelu.cz, Ústav chemie a biochemie AF MENDELU
Další články v kategorii
- Letošní rok chudý na srážky potrápil jihomoravské rybáře, voda chyběla (20.09.2025)
- Soutěž Mladý zemědělec vstupuje do třetího ročníku. Školy se už mohou hlásit (19.09.2025)
- V sobotu začíná v Mnichově Oktoberfest, čeká se přes šest milionů návštěvníků (19.09.2025)
- Mars dosahuje dalšího absolutního snížení skleníkových plynů o 1,9% (19.09.2025)
- Stát nabídne 115 milionů stanicím pro zabavené šelmy nebo chráněné vlky či rysy (19.09.2025)
- Kontrola odhalila v libereckém KFC prošlé maso. Bylo připravené k výrobě jídla (19.09.2025)
- Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu na dožínkách v Holešovicích (19.09.2025)
- Pivovar Obora na Táborsku rozšiřuje výrobu, cílí na nealko piva a automatizaci (19.09.2025)
- Sezonní pracovníci v ovocnářství a zelinářství zřejmě získají slevu na pojistném (19.09.2025)
- V České republice byl letos podruhé zjištěn nebezpečný svalovec u uloveného divočáka (19.09.2025)