Vědci: Početnost i rozmanitost ptactva v polích je v Rakousku proti ČR vyšší
09.09.2021 | ceskenoviny.cz
Početnost a druhová rozmanitost ptactva je v rakouské zemědělské krajině 1,5 krát vyšší než ve zkoumaných lokalitách v Česku. Vyplývá to ze studie vedené odborníky z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Zásadní roli hraje velikost polí, ta rakouská měla menší rozlohu. O studii, kterou zveřejnil časopis Agriculture, Ecosystems and Environment, informovali zástupci AV v tiskové zprávě. Na výzkumu spolupracovali vědci z pěti institucí.
Vědci porovnávali velikost polí a jejich strukturu s početností a druhovou skladbou polních ptáků. "Většina druhů polních ptáků byla v Rakousku výrazně početnější, přičemž největší rozdíly byly nalezeny například u skřivana polního, strnada obecného, špačka obecného, tedy u ikonických druhů zemědělské krajiny s dlouhodobým poklesem početnosti v celé Evropě," uvedl Martin Šálek z ÚBO a České společnosti ornitologické. Studie porovnávala ptačí společenstva zemědělské krajiny ve dvou přeshraničních regionech, Znojemsko a Dolní Rakousy, s podobným podílem orné půdy a krajinných prvků, ale s výrazně odlišnou velikostí polí - ta rakouská měla menší rozlohu.
Zástupci AV uvedli, že Česko je evropským "rekordmanem" ve velikostí polních celků a 57 procent orné půdy je tu v blocích větších než 20 hektarů. I proto je podle odborníků česko- rakouské příhraničí ideální pro zkoumání vlivu ztráty různorodosti krajiny, takzvané homogenizace, na její biodiverzitu. Právě homogenizaci vědci uvádí jako zásadní proces, který snížil biologickou rozmanitost krajiny, problém prohloubila i modernizace a chemizace zemědělství.
"Z našich výsledků je zřejmé, že negativní vliv kolektivizace české krajiny má vliv nejenom na ptáky, ale na celkovou biodiverzitu zemědělské krajiny," poznamenal Šálek. "Vliv velkých polních celků i na další druhy v zemědělské krajině demonstruje také naše předchozí studie, která prokázala, že populační hustota zajíce polního byla 3,8 až 9,6 krát vyšší v Rakousku než v různých regionech České republiky," sdělil vědec. Dodal, že rozdělení velkých lánů do menších polí mezemi, biopásy či křovinatými koridory může výrazně podpořit biologickou rozmanitost, prospět ekosystému i zadržování vody v krajině. "Jednou z možností může být větší a dlouhodobější finanční podpora zemědělské produkce pro zemědělské subjekty hospodařící na drobných polích s vyšším zastoupením krajinných prvků," uvedl Šálek. Taková opatření by podle něj také snížila erozi půdy.
Zástupci AV připomněli, že po roce 1948 se zásadně proměnila česká zemědělská krajiny. Z drobných polí do velikosti 0,25 hektaru vznikaly obrovské lány o rozloze až několik desítek hektarů. Postup měl usnadnit obdělávání a management půdy, zároveň však vedl k zániku mezí, polních cest a zelených koridorů.
Podle Šálka je nedostatečné i omezení pěstování jedné plodiny na souvislé ploše maximálně 30 hektarů. "Stejně tak povinný podíl minimálních čtyř procent neproduktivních ploch je žalostně málo pro podporu biodiverzity," dodal vědec.
Další články v kategorii
- Prošlé maso v KFC našli i jinde v Evropě. Ve Španělsku se omlouvalo za hranolky (30.09.2025)
- Agrární komora pomůže s hledáním investora pro zkrachovalý lihovar Style Bohemia (30.09.2025)
- Past pokroku: Do československých řek proudily potoky chemikálií. Komunisté to ignorovali (30.09.2025)
- V Atlantiku se šíří velká hnědá skvrna. Dosahuje už velikosti kontinentu (30.09.2025)
- Globální studie ukazuje, jak klima, půda a dusík ovlivňují schopnost ekosystémů ukládat uhlík (30.09.2025)
- Krmná aditiva přispívají k dlouhodobé udržitelnosti v chovu ryb (30.09.2025)
- Říjen začne mrazivě, teplejší počasí je v nedohlednu (30.09.2025)
- Jídla z pekla, nebo nebe? Stoleté vejce či Hákarl aneb šokující delikatesy světa (30.09.2025)
- Majitel mlékáren Kunín a Klatovy loni meziročně zvýšil zisk na 99,8 milionu korun (30.09.2025)
- Prazdroj s olympiádou skončil. Štafetu nyní přebírá Budějovický Budvar (30.09.2025)