Africký mor prasat: nakažení divočáci jsou poblíž českých hranic

Doba, kdy bylo Česko „nejlepší v covidu“, je již zapomenuta. Jiné světové prvenství v boji s nebezpečnou nákazou přesto stále držíme. V žádné jiné zemi světa se totiž dosud veterinářům nepodařilo tak rychle vypořádat s africkým morem prasat jako u nás.

U uhynulého divočáka na Zlínsku byla tato smrtící choroba prokázána v létě 2017, vymýtit se ji podařilo za necelé dva roky. Nyní nám však nákaza hrozí znovu ze sousedních zemí.

Zjištěných případů afrického moru prasat nyní přibývá v Polsku i na Slovensku. Nově se navíc letos na podzim nákaza prokázala také v Německu poblíž polských hranic.

Tato oblast je přitom od hranice s Českem vzdálena jen pět desítek kilometrů. Jedinou ze sousedních zemí, kde se africký mor prasat dosud nevyskytuje, tak zůstává Rakousko.

Strach ze zavlečení

„To, že se nákaza blíží k nám, je velmi znepokojující,“ potvrdil Deníku ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád. O hrozícím nebezpečí budou už dnes jednat odborníci z Ústřední nákazové komise.

Dobrou zprávou je podle Semeráda alespoň to, že výskyt moru, zatím potvrzen jen severně od dálnice A4 vedoucí z Německa do Polska. „Ta je sice ve větší míře oplocena, přesto je vidět, že tady působí lidský faktor nad míru přirozeného šíření,“ konstatoval. Divoká prasata jsou totiž obvykle schopna za rok oblast nákazy rozšířit zhruba o dvacet kilometrů.

Před třemi lety však při české „premiéře“ choroby bylo její nejbližší prokázané místo výskytu v Polsku vzdáleno asi 400 kilometrů. A veterináři se bojí, že by lidé mohli chorobu do Česka opět zavléct.

Africký mor prasat je vysoce nakažlivé virové onemocnění prasat. Nepřenáší se na člověka, ale postihnout může jak divoká, tak domácí prasata. Nakažená zvířata trápí horečka, zvracení a průjmy spojené s krvácením. Umírají během jednoho až dvou týdnů. Na nemoc neexistuje žádná vakcína, přenáší se přímým kontaktem s nakaženým zvířetem nebo přes krmivo. V mase z nakažených zvířat virus zůstává schopen přenosu infekce řadu měsíců, ve zmraženém mase i několik let. Nakažené chovy je při výskytu moru nutné utratit.

Stále na pozoru

Přestože je Česko od loňského dubna oficiálně zemí bez afrického moru prasat, stále zde platí některá mimořádná veterinární opatření, jež by měla opakovanému zavlečení nákazy zabránit. Kromě povolení intenzivního celoročního lovu divočáků jde zejména o zákaz přikrmování divokých prasat.

„Platí i zákaz dovozu částí těl prasat divokých ke zhotovení trofejí ze zemí s výskytem afrického moru prasat i zákaz používat v chovech prasat seno a slámu pocházející z těchto zemí,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Snaha vypořádat se s touto chorobou u divokých prasat podle ministra rozhodně nestačí. „Prvořadé by mělo být budování funkční biologické bezpečnosti chovů prasat, aby se zabránilo zavlečení nákazy do chovů,“ prohlásil Toman.

Chovatelé proto například nesmějí krmit domácí prasata odpadem ze stravovacích zařízení ani z kuchyní domácností, od loňského roku také podléhají registraci domácí chovy s pouhým jediným prasetem. „Pouze v případě, že si jej lidé koupí jen pro domácí porážku a porazí jej do sedmi dnů od nákupu, nahlásí to za ně chovatel, který ta prasata choval,“ uvedl šéf veterinářů Semerád.

Další zpřísnění pravidel pro chov prasat platí od letošního února. Všude tam, kde chovají prasata ve výbězích, musí mít nově dvojité ploty. „Je potřeba takto zabránit kontaktu s divokými prasaty,“ vysvětlil Semerád. Případné zavlečení choroby do chovů prasat by totiž podle něj pro jejich chovatele mohlo mít nedozírné ekonomické následky.

Obchodníci ze zahraničí v podobných případech přestávají vykupovat maso nejen z oblasti, v níž se choroba vyskytla, ale z celého státu, kde se nákaza projevila. „To mívá vliv na výrazný pokles ceny vepřového, chov prasat se tak stává ekonomicky naprosto nevýhodným,“ doplnil veterinář.

Autor: Jiří Janda