Vědci pěstují ječmen padesát let na stejném poli, experiment je unikátní

Přesně půlstoletí se vědci Mendelovy univerzity v Brně na školním statku v Žabčicích na Brněnsku zabývají pěstováním ječmene jarního stále na stejném poli. Zaměřují se jednak na samotný ječmen, u něhož hodnotí dopady různé agrotechniky na výnos a kvalitu zrna, především s ohledem na sladovnickou jakost. Kromě toho je zajímá, jak se mění kvalita půdy z dlouhodobého hlediska.

Plochy v Žabčicích slouží odborníkům ke srovnání jednotlivých osevních postupů. Na jedné části roste každoročně pouze ječmen, na jiné zemědělci střídají ječmen, pšenici, kukuřici a vojtěšku. „Ječmen vysévaný na stále stejném místě vykazuje tendenci k nižším výnosům a je tam malinko nižší jistota k udržení kvalitativních parametrů,“ uvedla  Tamara Dryšlová z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Agronomické fakulty (AF) MENDELU.

Tím, že mají vědci srovnání dvou odlišných přístupů, mohou zkoumat, jak se na plodině a půdě projevuje dlouhodobé hospodaření, orba i změna klimatu. Agronomové z Mendelovy univerzity se zaměřují i na to, jak se hospodaří s půdou jako takovou. Na dlouhodobém pokusu využívají dvě technologie, jednu s klasickou orbou a druhou s mělkým kypřením. „Na monokultuře se to zpracování projevuje víc. Při mělčím zpracování jsou výnosy nižší. Ta rozdílnost je do jedné tuny na hektar,“ uvedla Dryšlová.

Průměrné výnosy z jednoho hektaru se za padesát let měnily poměrně výrazně. V začátcích pokusu byly odrůdy méně výkonné, výnosy ale byly stabilnější. Po roce 2000 ale jsou výkyvy sklizně výraznější. Ječmene se sklidí více, podle Dryšlové ale může být náchylnější k extrémnímu počasí.  „Projev ročníků v průběhu povětrnostních podmínek je dnes alfou a omegou. Vysoké výnosy i na monokultuře kolem osmi tun byly v letech, které byly příznivé, tedy v letech 2008 a 2004. Naopak roky 2012 a 2018 byly extrémní, to byla suchá jara a výnosy byly pouze 3 tuny, na některých variantách dokonce 1,5 tuny,“ uvedla Dryšlová, podle které jsou tyto dlouhodobé výzkumy klíčové zejména v posledním období, kdy se stále častěji projevují vlivy tzv. klimatické změny.

Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF MENDELU se dlouhodobě zabývá návrhy vhodných způsobů hospodaření na půdě, s důrazem sladění produkčního využívání půdy s potřebou chránit půdu i zachovat její mimoprodukční funkce. Existence a výsledky dlouhodobých pokusů jsou cenným zdrojem informací, zejména v současném období probíhající klimatické změny, která výrazně ovlivňuje hospodaření na zemědělské půdě. Tyto pokusy jsou využívány v různých oblastech výzkumu, ale i ve výuce studentů Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

V Žabčicích experti se studenty sledují tři monokultury polních plodin a jeden osevní postup. Jarní ječmen zaujímal v hodnocení pokusu vždy stěžejní postavení. Jedná se o tradiční plodinu pěstovanou v ČR. Zvláště v minulém století bylo významné české šlechtění sladovnických odrůd využívaných na výrobu piva, které daly základ dalším desítkám odrůd nejen u nás, ale i v dalších zemích na celém světě. Další monokultury s pěstováním ozimé pšenice a zrnové kukuřice byly založeny přibližně před dvaceti roky.

Kontakt pro bližší informace: Ing. Tamara Dryšlová, Ph.D., Odborná asistentka a Výzkumník projektu III, Ústav agrosystémů a bioklimatologie, e-mail: tamara.dryslova@mendelu.cz, telefon: +420 545 133 118; +420 722 553 166