Zdraží zákaz glyfosátu mouku? Zemědělci ho letos nesmí využít na dosychání pšenice
06.08.2020 | pekarske-technologie.cz
Pěstitelé pšenice se letos poprvé musí obejít bez možnosti ošetřit plodiny glyfosátem. Ten se používal při dosychání před sklizní, kvůli možným zdravotním rizikům ale ministerstvo zemědělství od letoška jeho aplikaci zakázalo. Zemědělcům se tak může prodražit sušení, což by zvýšilo náklady na celou sklizeň.
Opatření se vztahuje na plodiny, které se využívají v potravinářství, kromě pšenice se zákaz používání glyfosátu, v Česku známého pod názvem Roundup, vztahuje i na řepku nebo kukuřici. „V loňském roce zemědělci mohli ještě využít zbytky zásob glyfosátu, které měli. Skutečně od letošního roku už nemohou na předsklizňovou aplikaci glyfosát použít nikde,“ vysvětlil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Celková spotřeba klesáPodle něj celkové množství chemických přípravků na ochranu rostlin, které čeští zemědělci použili v loňském roce, oproti roku 2018 mírně kleslo. Zemědělci více používají alternativní přípravky, které jsou šetrnější k přírodě. „U glyfosátu byla spotřeba v roce 2018 nižší o 25,5 procenta oproti roku 2017 a v roce 2019 o 13 procent nižší ve srovnání s rokem 2018,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Plošný zákaz používání glyfosátu na předsklizňové ošetření plodin přišel po nátlaku některých organizací, které upozorňovali na riziko, že se plodiny kvůli postřiku mohou stát rakovinotvornými. Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslava Šebka ale za Roundup neexistuje na trhu zatím vhodná alternativa.
Několik protichůdných názorůAsociace navíc upozorňuje, že škodlivost glyfosátu zatím nebyla bezpečně prokázána. „Je tady na to několik názorů, v Evropské unii. Máme společnosti proti rakovině, které říkají, že je to rakovinotvorné. A pak je tu instituce evropská o chemických látkách, a ta říká, že to není nebezpečné. Není to zkrátka zatím prokázané. A díky tomu je to také pořád povolené na nějaké aplikace,“ vysvětlil Jan Staněk, místopředseda Asociace soukromého zemědělství ČR.
Otázkou je, zdali se náklady na sklizeň promítnou i do spotřebitelských cen, například u mouky, která se ze pšenice zpracovává. Odhady zatím zvýšení cen nepředpokládají. Výrobci se totiž orientují podle cen na celoevropské úrovni. Definitivně tak bude jasno až se koncem sklizně.
Autor: redakce
Další články v kategorii
- Pes: odvěký pomocník stád. Výstava sezóny Národního zemědělského muzea představí příběh nejstaršího zvířecího společníka člověka (21.07.2026)
- Pekárenský gigant Agrofertu hlásí horší výsledky. Firma musí změnit strategii (21.07.2026)
- Házení psů o zem, výkaly v miskách. Chovatelka odmítla obžalobu z týrání psů (21.07.2026)
- Hrozbou pro minerální vodu není jen oteplování, ale i věčné chemikálie (21.07.2026)
- Déšť nestačil. Hlubší vrstvy půdy trápí extrémní sucho (21.07.2026)
- Hladina Dunaje v Rumunsku je nejnižší za 30 let, způsobuje problémy zemědělcům (21.07.2026)
- V Bosně roste nejdražší zelenina na světě. Kilo papriček stojí i 400 tisíc (21.07.2026)
- Český hrách pod drobnohledem: Vědci z MENDELU bojují s chorobami, které ohrožují potravinovou bezpečnost (21.07.2026)
- Počasí na jižní Moravě výrazně urychlilo sklizeň, na Břeclavsku mají hotovo (21.07.2026)
- Rolnický fond žaluje 28 firem Agrofertu, chce zpět dotace za 22 milionů korun (21.07.2026)

Tweet



