Půdní sucho v Česku téměř vymizelo, půda je mnohde zcela nasycená
30.06.2020 | ceskenoviny.cz
Půdní sucho do jednoho metru z Česka po intenzivních dvouměsíčních deštích prakticky vymizelo. Zůstává sice na malém území v okolí měst Slaný a Louny na hranicích Středočeského a Ústeckého kraje, v některých jiných oblastech je ale nasycenost půdy stoprocentní a v případě intenzivnějších dešťů hrozí povodně. Vyplývá to z údajů, které vědci zveřejnili na portálu InterSucho a jsou vztažené k nedělnímu ránu.
Míra sucha se určuje jako poměr aktuální nasycenosti půdy do jednoho metru k průměrné nasycenosti za roky 1961 až 2010. Nasycenost půdy je absolutní hodnotou a vyjadřuje množství vody v půdě. Stoprocentní je prakticky v celém Moravskoslezském kraji, severní polovině Zlínského kraje, v Jeseníkách a Rychlebských horách, v Orlických horách i podhůří, ve východní části Pardubického kraje, na Žďársku, také na pomezí krajů Olomouckého, Jihomoravského a Zlínského. Dále je půda stoprocentně nasycená v Krkonoších, Jizerských horách a na Šumavě. Raritou je stoprocentní nasycenost menší oblasti na jih od Brna, které je jednou z nejsušších oblastí Česka. Spíše opačný problém přetrvává na severozápad od Prahy a v Poohří, kde je nasycení citelně nižší než v ostatních částech republiky.
Současné deště mohou pomoct i podzemním vodám, jejich doplnění však trvá mnohem déle a jejich stav je stále podnormální. Podle vědců současné vlhké dva měsíce neznamenají, že by už Česko nemělo čelit suchu, které se podle modelů s jistotou vrátí. Česko nevysychá kvůli tomu, že by méně pršelo, ale proto, že se zvyšuje průměrná teplota, a více vody se tak odpaří. V dlouhodobém průměru prší stále stejně a tak to má zůstat podle modelů i nadále. Stejně tak modely ukazují, že Česko nemá čelit suchu jako jihoevropské státy, nicméně se prodlužují období bez deště a vzrůstá množství přívalových lijáků na úkor "zahradních dešťů". Na důležitosti tak stále více získává hospodaření s vodou.
Tým InterSucha měří sucho na základě tří pilířů. Základem je model vodní bilance, který maximálně využívá vstupních dat z pozemních měření Českého hydrometeorologického ústavu vztažených na čtvercovou plochu o straně 500 metrů. Výpočet bere do úvahy i typ vegetačního krytu, typ půdy, úroveň svažitosti i expozici. Aktuální stav půdní vlhkosti odhadnutý modelem se porovnává s padesátiletým průměrem stanoveným pro každý den. Monitoring na základě dvou předchozích pilířů je doplněný o nezávislou analýzu dopadů sucha na vegetaci prostřednictvím konfrontace aktuálních a archivních satelitních snímků stavu vegetace.
Další články v kategorii
- EU má poprvé pravidla pro chov psů a koček. Míří na množírny a identifikaci (24.05.2026)
- WOAH zveřejnila informace o nedostatečném financování zdraví zvířat (23.05.2026)
- Mezinárodní den biodiverzity – posilujeme ochranu přírody i odolnost krajiny (22.05.2026)
- EU pozastavila na rok dovozní cla na hnojiva, netýká se to Ruska a Běloruska (22.05.2026)
- Prezident Agrární komory Doležal obhájil na volebním sněmu v Olomouci funkci (22.05.2026)
- Mapa republiky v Krkonoších roztaje zřejmě už v květnu, sněhu je málo (22.05.2026)
- Válka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl (22.05.2026)
- Zástupci průmyslu i obchodu požadují dvouletý odklad obalového nařízení EU (22.05.2026)
- Dudkům se u vinohradníků pod Pálavou zalíbilo (22.05.2026)
- Nová Řada 5: univerzální pracovní traktor pro každodenní provoz (22.05.2026)

Tweet



