K divokým koním na Josefovských loukách přibudou pratuři

Do Ptačího parku Josefovské louky u Jaroměře na Náchodsku v prosinci přibudou dva pratuři, doplní stádo divokých koní, které spásají lokalitu od loňska. V kombinaci s obnovou 100 let starého závlahového systému se ochranáři snaží vytvářet vhodné podmínky pro mokřadní a luční ptáky. ČTK to řekl správce ptačího parku Břeněk Michálek.

Josefovské louky dostaly v listopadu ocenění v celostátní anketě Nadace Partnerství za nejsympatičtější projekt pomáhající přizpůsobit města, domy a krajinu změnám klimatu. Josefovské louky patří k největším projektům obnovy mokřadů v ČR.

"Přivezeme dvě mladé jalovice zpětně vyšlechtěného pratura z Milovic, kde se na jediném místě v ČR rozmnožují. Tento druh je schopen přežít v přírodě bez lidské péče, a to je pro nás důležité," řekl ČTK Michálek. Podle něj jde o experiment, protože v rezervaci u Milovic žijí pratuři ve stepní lokalitě, zatímco Josefovské louky jsou mokřady. "Takže uvidíme, jak si s tím tady poradí," řekl ČTK Michálek.

Pratuři budou po většinu roku v ohradě společně s divokými koňmi. Dvě jalovice by měly okusovat dřeviny, které jsou v některých částech parku nežádoucí. Pratuři jsou navíc schopni spást rychle se rozšiřující kopřivy, což divocí koně zaměření na trávy nesvedou. "Ohradu chceme po většinu roku zpřístupnit veřejnosti. Zatím nevíme, jak budou pratuři reagovat na lidskou přítomnost, proto budou uzavřeni v části ohrady, kde budou mít vlastní výběh. Lidé budou moci procházet jen pastvinou divokých koní, pratury ale uvidí," řekl ČTK Michálek.

Ohrada bude pro veřejnost uzavřena po dobu hnízdění a jarního zaplavování, tedy od 1. března do začátku června. "V této době budou koně a pratuři pospolu," řekl ČTK Michálek. Celkem bude mít ohrada pro pratury a koně 18 hektarů. Koní je v současnosti 16, posledních sedm přibylo na Josefovské louky před 14 dny.

Ptačí park Josefovské louky o rozloze asi 80 hektarů vzniká od roku 2006. Jeho hlavním cílem je umožnit návrat mokřadních ptáků na dříve zaplavované louky v nivě Metuje a současně zpřístupnit území veřejnosti. Jeho páteří je původní závlahový systém napájený z Metuje, který Česká společnosti ornitologická (ČSO) opravila a který umožňuje regulaci výšky spodní vody na okolních loukách.

Soustava zavlažovacích kanálů o celkové délce přes 100 kilometrů mezi Jaroměří a Novým Městem nad Metují vznikla na počátku 20. století z důvodu nedostatku trávy. Zavlažováním přibylo senosečí. Josefovské louky tvoří necelou esetinu z celkového rozsahu původního zavlažovacího systému. Začal zanikat v 70. letech minulého století.

Autor: ČTK