Problém jménem eroze půdy. Spouštějí ji hlavně kukuřice a řepka

Přes tři stovky nových případů eroze půdy jen v letošním roce zaznamenali odborníci z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP). Ti se erozí zemědělské půdy zejména vlivem vodních srážek v Česku zabývají již osmým rokem. Na svém specializovaném webovém portálu pak za tu dobu zaznamenali již přes 1500 případů.

V žebříčku krajů nejvíce postižených erozí vede s přehledem Vysočina, řadu případů zaznamenali i v Jihočeském, Středočeském a Královéhradeckém kraji. Z dosavadní zkušenosti vyplývá, že eroze postihuje zejména pole osetá kukuřicí. Z celkového počtu zaznamenaných případů jich na kukuřici připadla polovina. Na druhé příčce pomyslného žebříčku se umístila řepka s více než 14 procenty podílu na erozi, následovaly jarní i ozimé obilniny a brambory.

„Je to unikátní systém. Takové sledování celé země nikdo jiný v zahraničí nemá,“ řekl Deníku Jiří Kapička z VÚMOP, jenž má systém na starosti. Získaná čísla podle něj dokazují, že se teoretická východiska vědců potvrzují v praxi. Úřady na jejich základě mohou vybírat opatření, jak dalším sesuvům půdy zabránit. „Každá lokalita může být něčím specifická a také v ní můžou být různé varianty řešení,“ vysvětlil Kapička.

„Posuzujeme, kde k erozním situacím došlo opakovaně a kde byly výraznější doložitelné škody na majetku. Může to dojít až k opatřením, kdy se zvýší stupeň ochrany,“ uvedl František Pavlík ze Státního pozemkového úřadu.

Zemědělci, kteří chtějí dotace na plodiny pěstované na ohrožených pozemcích, musejí zavést protierozní opatření. „Na dodržování pravidel dohlíží Státní zemědělský intervenční fond. V případě, že shledá porušení pravidel, může zemědělcům dotaci krátit,“ vysvětlil Pavlík.

Podle něj přitom dotační politika nyní supluje chybějící základní legislativu. Na zákon o ochraně zemědělského půdního fondu by od jeho poslední novelizace z roku 2015 měla mimo jiné navazovat vyhláška týkající se právě erozí. „Bavíme se o ní už několik let, ale pořád není. Takže základní legislativní ochrana v podobě této vyhlášky chybí, i když by byla potřeba,“ míní Pavlík.

Ve snaze předcházet erozím půdy je stále co zlepšovat i podle dalších odborníků. „Občas mě zaráží, že se v územním plánování někdy nezohledňují tato přírodní rizika. Bývají tak někdy schválena místa pro novou výstavbu i tam, kde se může stát, že výstavba bude poškozena následky vodní eroze, pokud se neudělá nějaká ochrana,“ dodal Kapička.

Autor: Jiří Janda