Zahradníci vyšlechtili novou odrůdu meruněk

Ovocnáři z Mendelovy univerzity vyšlechtili novou odrůdu meruňky, která je odolná vůči virové šarce švestky, což je nejrozšířenější virové onemocnění meruněk v Evropě. Proces šlechtění nové odrůdy podobného charakteru trvá i několik dekád. Další dva až tři roky potrvá, než se nová odrůda, která dostala název Sophinka, dostane prostřednictvím školkařů na trh. Meruňky patří dlouhodobě k nejoblíbenějšímu ovoci pěstovanému v ČR.

Nová odrůda pochází z křížení odrůd Velkopavlovická a Stark Early Orange, v jejímž rodokmenu je i čínský původ. Křížení bylo započato v roce 1984 a následná selekce probíhala od roku 1991 v rámci šlechtitelského programu na Ústavu ovocnictví.  Aktuální registrací nové odrůdy byla završena třetí etapa šlechtění meruněk na Zahradnické fakultě v Lednici, v jejímž rámci byly již registrovány a právně chráněny v roce 2017 odrůdy Adriana, Betinka a Candela.

V České republice je podle evidence Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) aktuálně zapsáno do státní odrůdové knihy 64 odrůd meruněk, přičemž šlechtěním se zaobírají pouze 3 subjekty a klíčovou roli zaujímá právě Zahradnická fakulta v Lednici. „Proces šlechtění je velmi náročný zejména na čas potřebný k získání nové odrůdy s přidanou hodnotou a na znalosti dědičnosti požadovaných znaků meruněk. Vyšlechtit standardní odrůdu včetně registrace trvá nejméně 15 let. V případě rezistentních odrůd je to i více," uvedl Tomáš Nečas z Ústavu ovocnictví ZF.

Odborníci z lednické fakulty se aktuálně zabývají šlechtěním adaptabilních odrůd se zvýšenou odolností meruněk vůči mrazu nebo prodloužením dormance, což je souhrnné označení pro přechodné zastavení fyziologických procesů, které pomáhá rostlině přežít nepříznivé období. Další výzvou je šlechtění odrůd s nízkým požadavkem na období chladu, což je důsledek klimatické změny a oteplování. „Přitom stále klademe důraz na kvalitu a atraktivitu plodů pro konzumenty, což je i případ Sophinky. Celkově lze říci, že u šlechtění na několik požadovaných znaků současně mluvíme v případě meruněk o více než generační práci," uvedl Nečas. Po vyšlechtění každé odrůdy musí vědci zajistit certifikovaný rozmnožovací materiál příslušné zdravotní třídy. Po dokončení cyklu a uznání matečných stromů u ÚKZÚZ následuje distribuce roubů školkařům včetně těch zahraničních. „Očekáváme, že distribuce roubů ve velkém bude v případě Sophinky možná během dvou až tří let," uvedl Nečas.

Pro konzumenty jsou meruňky zajímavé zejména sezónností (po třešních je to druhé dozrávající ovoce) a charakterovými vlastnostmi, mezi které patří lákavý vzhled a výborné nutriční složení. Plody jsou zdrojem mnoha důležitých látek a obsahují například 15-25 % cukru, beta-karoten, některé vitamíny ze skupiny B, jsou bohaté na železo, draslík, hořčík a vápník, mangan a měď. Sušené jsou významným zdrojem proteinů a také železa. Po zdravotní stránce napomáhají zraku a působí jako antiseptikum.

Meruňky se pěstují v ČR na ploše cca 840 hektarů, což je mezi ovocem pátá největší plocha. Průměrná roční sklizeň v letech 2011-2017 se pohybovala na úrovni 6700 tun. Meruňky jsou po třešních druhým nejvýhodněji obchodovatelným ovocem v ČR. Průměrná výrobní cena za rok 2018 se pohybovala cca na 22,- Kč/kg. Pro srovnání – velkovýrobní cena třešní byla 34 korun u jablek 12 korun za kilogram.

Kontakt pro bližší informace: Ing. Tomáš Nečas, Ph.D., Ústav ovocnictví (ZF) Mendelovy univerzity v Brně, tomas.necas@mendelu.cz, tel.: 776 024 434