Nová opatření kvůli moru prasat. Myslivci budou střílet divočáky i v červené zóně

Na Zlínsku začínají platit nová veterinární opatření kvůli africkému moru prasat. Vybraní myslivci mohou od pondělka střílet divočáky v nejvíce zamořené oblasti. Týká se to ale jen dospělých prasat a míst, kde už je sklizeno. Pro veřejnost dál platí zákaz vstupu. Divokých prasat, u kterých testy potvrdily nákazu africkým morem je 97.

Počet nakažených divočáků se už dva týdny nezměnil. Aby to tak zůstalo, začínají dnes platit nová pravidla. „Jedno veterinární opatření se bude týkat umožnění toho extenzivního odlovu a druhé bude vlastně zapojení myslivecké stráže do prováděných kontrol,“ řekl ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semrád.

Odstřel divokých prasat budou zajišťovat pouze vybraní a proškolení lovci z mysliveckých sdružení a honebních společenství. V takzvané červené zóně však zůstane 115 hektarů nesklizených zemědělských plodin, ve kterých bude lov nadále zakázán. V praxi budou z každého mysliveckého spolku vyškoleni tři lovci, kteří budou mít za úkol odstřel dospělých divokých prasat.

„My jsme v současné době pro tu červenou zónu proškolili víc jak 200 myslivců, ale protože ten odlov bude omezený jenom pro některé, takže samozřejmě se na tom nebudou podílet všichni,“ vysvětlil Zbyněk Semrád. „Budeme obcházet místa, o kterých víme, že se zde černá zvěř zdržuje. Ale není to tak, že hned dneska padne 50 prasat,“ řekl předseda Okresního mysliveckého spolku ve Zlíně Zdeněk Hluštík. Myslivci, kteří se o odstřel postarají, už podle něj absolvovali veškerá potřebná školení. Poslední se na Zlínsku uskutečnilo minulý týden.

Do klecí se zatím nechytil žádný divočák

Myslivci mohou dál také využívat odchytové klece. Myslivci v červené zóně mají k dispozici i osm odchytových klecí. V nejbližší době se do nich pokusí začít odchytávat divoká prasata a snižovat tak i tímto způsobem populaci černé zvěře. „Zatím lákáme, přikrmujeme, ale prasata obcházejí klec dokola, dovnitř zatím nešlo žádné. Prasata jsou chytrá zvěř. Díky nesklizené pšenici a kukuřici mají švédské stoly s potravou a nemají důvod, aby do klece vlezla,“ řekl starosta Lukova Jiří Jangot (NK).

Ohradníky zůstávají a platí i zákaz vstupu 

V terénu zůstávají i pachové ohradníky a elektrické ploty. Právě ty padesátihektarovou červenou zamořenou oblast vytyčují. Platí i zákaz vstupu do oblasti, zákaz pohybu psů i omezení pro zemědělce – na více než 100 hektarech nesmí až do konce roku sklízet. Dostatek potravy má divočáky udržet v zamořené oblasti. V těchto územích je lov zakázaný.

Podle zlínského hejtmana Jiřího Čunka (KDU-ČSL) mají přísná opatření své opodstatnění. „Občané, kteří nejsou myslivci, ani neví, že když to prase trefí klidně takzvaně na komoru, nebo do srdce, tak ono nepadne hned, ale běží a ztrácí krev třeba několik desítek metrů. My potřebujeme, aby prasata zůstala v tom území. To znamená tam, kde by to bylo tak, že to prase může běžet ještě kilometr dva tři, tak, aby se nám dostalo mimo toto území a mohlo infikovat jinde,“ řekl hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL).

Hejtman Jiří Čunek chtěl po vládě prodloužit stav nebezpečí. Neuspěl, a ten tak v srpnu skončil. Situaci chce mít Čunek pod kontrolou do října, kdy prasata začínají migrovat a riziko přenosu nákazy by proto vzrostlo.

První dva uhynulí divočáci, u kterých se později potvrdil africký mor prasat, byli nalezeni 21. a 22. června na kraji Zlína. Dosud veterináři nemoc prokázali téměř u sta uhynulých divokých prasat. Chorobu přenášejí volně žijící zvířata, pro lidi není nebezpečná. 

AUTOR pes

zdroj: ČT24/ČTK