Měnící se klima ohrožuje lesy po celém světě

Aktuální studie v časopise Nature Climate Change, kterou publikoval mezinárodní tým s účastí odborníků z Fakulty lesnické a dřevařské a Fakulty životního prostředí ČZU, ukazuje, že probíhající změna klimatu výrazně zvýší frekvenci velkoplošných kalamit hospodářských lesů.

Proto je v budoucnu nutné očekávat rostoucí rizika pro hospodářské lesy a negativní vliv na služby, které společnosti poskytují. "Klimatické změny přinášejí lesům obrovské výzvy a lesnický sektor se tomu bude muset přizpůsobit, i když se zdá být nemožné kalamitám zcela zabránit," uvádějí autoři studie. Jednou z cest je například větší důraz na pěstování smíšených lesů složených z více druhů dřevin. "Zároveň si je třeba uvědomit, že velkoplošná narušení byla a jsou přirozenou a nezastupitelnou součástí dynamiky přirozených lesů a nelze je tedy vnímat pouze negativně, a to zejména v lesích, kde je prioritou ochrana přírody a demonstrace přírodních procesů bez vlivů člověka, např. v národních parcích a národních rezervacích," dodávají prof. Ing. Miloslav Svoboda, Ph.D., a doc. Ing. Jan Wild, Ph.D.

Studie vědců z deseti evropských zemí, včetně tří odborníků z ČZU, analyzovala více než 1600 odborných publikací s cílem najít závislosti mezi velkoplošným poškozením lesa a klimatickými faktory (např. zvyšující se teplotou nebo suchem).

Výsledky studie jasně ukazují, že rizika spojená například se vznikem rozsáhlých požárů nebo přemnožením podkorního hmyzu se v důsledku klimatických změn zvýší. Typickým příkladem je vyšší intenzita lesních požárů v Severní Americe a Rusku. V podmínkách střední Evropy (a tedy i Česka) jsou hlavním nebezpečím pro hospodářské lesy vichřice a podkorní hmyz (např. lýkožrout smrkový). Česká republika je bohužel evidentním důkazem těchto zjištění. Podle údajů Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, bylo v roce 2016 zpracováno 4,3 mil. m3 především smrkového dříví napadeného podkorním hmyzem. Toto množství představuje jednu čtvrtinu celkového množství dřeva, které se v ČR každý rok vytěží. Tyto neplánované těžby dřeva mají negativní dopad na celou řadu funkcí, které les naší společnosti poskytuje. Kromě trvalé produkce obnovitelné suroviny (dříví) se jedná např. o ochranu půdních a vodních zdrojů nebo znehodnocení krajiny pro účely rekreace a turismu.

"Publikovaná analýza jasně ukazuje, že klimatické změny už v současnosti přesahují možnosti využívaných hospodářských postupů a pro lesnictví představují obrovskou výzvu. Lesnický sektor se tomu bude muset přizpůsobit, i když dynamika klimatické změny neumožňuje velkoplošným poškozením lesa zcela zabránit,“ uvádějí autoři studie. Jednou z možností je například pěstování smíšených lesů (složených z více druhů dřevin) s využitím přírodě bližších hospodářských způsobů jako je např. přirozená obnova. Druhově pestré hospodářské lesy jsou, na rozdíl od smrkových monokultur, které v současnosti podléhají suchu a lýkožroutu smrkovému, odolnější a méně podléhají kalamitám.

Tento vývoj má i vážné ekonomické dopady v podobě potřeby utrácet stamiliony korun na obranná opatření ve státních lesích. Produkce velkého objemu kalamitního dříví zároveň redukuje jeho ceny a tím odvody ze státních lesů do státního rozpočtu. Celý proces se výrazně vymyká historickým zkušenostem a nastoluje otázky, na které se těžko hledají odpovědi. Proto vědci na Fakultě lesnické a dřevařské v rámci projektů zaměřených na výzkum podkorního hmyzu nebo změny hospodaření v lesích v souvislosti s klimatickou změnou (např. EXTEMIT-K) hledají možnosti jak v budoucnu omezit negativní dopad klimatických změn na naše lesy.