Český biochmel míří do zahraničí. Kvůli vyšší ceně

Chemie a zemědělství. To je v současnosti často skloňované téma. Vzrůstající trend bio pěstování se dostal i ke chmelařům. Ale i přesto, že podle statistik Ministerstva zemědělství Češi utrácejí každoročně za potraviny vznikající v ekologickém zemědělství čím dál víc peněz, na trhu s pivem poptávka po bio kvalitě chybí a většina produktů tak míří do zahraničí. 

První bio chmel u nás vypěstovali chmelařské instituty experimentálně už v první polovině 80. let. Mezi pivovarníky ale o tuto suroviny nebyl zájem. Ani v roce 1994 nikdo nereagoval na výzvy ministerstva zemědělství, které zkoušelo motivovat zemědělce k otestování ekologického pěstování. Situace se změnila v roce 2009.

Letos bude špatný výnos

Tři farmáři v Česku začali pěstovat bio chmel. Jedním z nich bylo Zemědělské družstvo Podlesí Ročov. „Míváme problémy se škůdci. Máme úzké spektrum povolených přípravků. Nedá se to srovnávat s klasickým chmelem, letos bude ten výnos kvůli počasí špatný. Ale i přesto jsme zatím stále v plusu,“ říká pro Radiožurnál hlavní chmelař družstva Tomáš Cetkovský.

Největším pěstitelem bio chmele v Česku je rodinná firma v Tršicích na Olomoucku, která také začala v roce 2009. Její jednatel Jiří Rozsíval uvádí, že mají pět hektarů žateckého poloraného červeňáku a naráží na to, že zpočátku měli s odběrem bio chmele problémy.

Nakonec našli řešení v zahraničí. Tam míří většina českého vypěstovaného bio chmele. Buď přímo, nebo ho zemědělci prodávají tuzemským firmám a obchodníci ho pak do zahraničí přeprodávají.

Odbyt přímo v Česku je nižší. Potvrzuje to ředitel Chmelařského institutu v Žatci Josef Patzak: „Čeští spotřebitelé neradi vidí vyšší cenu, bio chmel je u nás zhruba o šedesát procent vyšší, ale v zahraničí je to až dvojnásobek. Ale v cizině poptávka roste.“

Biochmel odebírá Žatecký pivovar

Jedním ze dvou odběratelů v Česku, který bio chmel zároveň i zpracovává je například Žatecký pivovar. Ten vaří své biopivo, které je i bezlepkové.

„Z celkové produkce biopiva 95 procent umísťujeme na zahraničí trhy, pro nás je to zajímavý produkt na export. Největším trhem pro toto pivo je Skandinávie, Británie, významným trhem je i Kanada a Spojené státy nebo Evropa,“ říká obchodní ředitel společnosti Radek Vincík.

Zájem o bio pivo a bio chmel v zahraničí roste. Ale pěstování této suroviny stejně jako například sladu v bio kvalitě je pro zemědělce riskantnější. Důvody vysvětluje Josef Ježek z Chmelařského institutu v Žatci: „Péče o chmel pěstovaný v ekologickém zemědělství je složitější. Zároveň není jistý výnos.  Ale už máme nějaké zkušenosti a umíme bio chmel vypěstovat. Zároveň chceme objevovat i alternativy pro pěstování klasického chmele.“

Autor: Lucie Valášková

Zdroj: Irozhlas.cz