Sucho ničí úrodu brambor, na Vysočině čekají až třetinový propad

Letošní úroda brambor v Česku bude nižší kvůli suchu a také kvůli menší výměře polí osázených touto plodinou. Na Vysočině, kde se brambor tradičně pěstuje nejvíc, zatím zemědělci odhadují pokles hektarových výnosů proti loňským 29 tunám o 20 až 30 procent. Bramborovým polím by ještě mohly pomoci deště, řekl tajemník Českého bramborářského svazu Josef Králíček na dnešním pěstitelském semináři v Havlíčkově Borové.

Raných brambor pěstovaných v Polabí a na jižní Moravě se urodilo dost. Sucho postihuje hlavně porosty s pozdnějšími odrůdami pěstovanými převážně na Vysočině, jejichž sklizeň se rozbíhá až v září. „Pokud by voda přišla, řekněme, do poloviny srpna, je ještě možnost nějaké změny. Později by ten efekt už byl asi minimální,“ řekl Králíček.

Zemědělská společnost v Havlíčkově Borové pěstuje brambory na 170 hektarech polí. Podle jejího agronoma Jiřího Zvolánka je podnik druhým největším pěstitelem na Havlíčkobrodsku. Letošní úrodu ještě Zvolánek nepovažuje za ztracenou, protože brambory mají nasazeno hodně hlíz. „Ten vliv sucha je poměrně velký, ale dá se to ještě zachránit. V průběhu 14 dnů by bylo potřeba, aby spadlo aspoň těch dvacet třicet milimetrů vody, aby se dostala až dolů ke kořenům,“ řekl.

Rozloha bramborových polí se letos v ČR podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) snížila o 5,5 procenta na 22.681 hektarů. Propad se podle Králíčka týkal hlavně brambor na jídlo, přestože si jejich pěstitelé letos poprvé rozdělili 50 milionů korun státní podpory. Kvůli přetlaku produkce totiž u loňské sklizně klesly farmářské ceny pod dvě koruny za kilogram a pěstitelé konzumních brambor prodělávali.

Zemědělci mají za sklizeň víc než loni

Letošní ceny jsou pro zemědělce příznivější. Za kilogram brambor z nové sklizně při prodeji ve velkém dostávají kolem čtyř korun, zatímco loni touto dobou se platby držely pod třemi korunami.

„Myslím, že by cena mohla do budoucna lehce narůst,“ uvedl Králíček. S nižší úrodou brambor podle něj počítají i jiné evropské země. V Evropské unii se celková plocha bramborových polí podle něj snížila o čtyři procenta a pěstitelé tam zatím očekávají pokles produkce o 12 procent.

Rozloha polí s bramborami se v Česku snižuje dlouhodobě, podle ČSÚ ještě v roce 2000 tato plodina rostla na více než 69 tisíci hektarech. Podle předsedy Českého bramborářského svazu Miloslava Chlana by mělo pěstitelům brambor v nejbližších letech pomoci zvýhodnění při čerpání evropských dotací na novou techniku a sklady.

Uvedl, že brambory byly nyní zařazeny mezi citlivé komodity, stejně jako ovoce, zelenina či chmel. Svaz také usiluje o vznik marketingového fondu financovaného pěstiteli a státem, který by pomohl propagovat brambory mezi spotřebiteli.