Rusko shání nové dodavatele potravin

Poté, co Kreml zakázal dovoz některých západních potravin, zaplavily internet fotografie poloprázdných regálů obchodních řetězců v Rusku. Je otázka, jak dlouho výpadky dodávek potrvají, země totiž v některých segmentech zdaleka není soběstačná. Na uvolněné místo se ale už tlačí Turecko, Čína či Brazílie. Obyvatelé federace každopádně musí počítat s růstem cen.

„Domácí spotřeba převyšuje produkci u řady zakázaných předmětů, Rusko tak nebude schopné zaplnit mezeru z domácí výroby,“ řekl Forbesu expert na ruský trh Craig Botham. Problém bude hlavně s mlékem a mléčnými výrobky. Rusové si oblíbili sýry z dotčených zemí, podle vlády tvoří třetinu jejich spotřeby. Nahradit je místními bude těžké, Rusko je silně závislé na importu mléka. Rostoucí poptávka po něm tlačí nahoru cenu. Alexej Martynenko z mlékárny Umalat řekl listu Vedomosti, že mléko je už nyní v zemi o třicet procent dražší než v Evropě. Situace tak může využít Švýcarsko, které v konfliktu zůstává neutrální.

Postihy mohou těšit i jihoafrické producenty masa, zejména Brazílii. Chile zase může sloužit jako dodavatel ryb. Podle expertů se ale zákaz týká zhruba poloviny dovozu masa, takový objem bude těžké rychle nahradit. Brusel navíc hodlá jihoamerickým státům vysvětlovat, že mohou přijít o unijní trhy.

Čína reagovala rychle, Turecko hlásí zvýšený zájem

Pružně na krok Moskvy reagovala Čína, jež okamžitě zahájila dovoz ovoce a zeleniny do Ruska. Agentura ITAR-TASS včera citovala čínského experta, který očekává, že import v tomto segmentu meziročně vzroste o osmdesát procent. Zvýšenou poptávku federace už zaznamenalo Turecko, hodlá tam dodávat více drůbeže, mořských plodů, ovoce i zeleniny. Rozhodnutí Ankary zaplnit díru na trhu kritizuje embargem silně zasažené Řecko. Podle Atén mají být Turci vůči EU loajálnější.

Otázkou stále zůstává, jak na situaci zareagují balkánské státy. Embargo může hrát do karet blízkému ruskému spojenci Srbsku. Bělehrad ale usiluje o členství v EU a otázku ukrajinské územní celistvosti vnímá citlivě. „Můžeme se pokusit využít situace, ve které se dva hádají, ale jestli budeme hrát proti EU, později to bude mít negativní dopad,“ varoval v místním tisku šéf asociace malých a středních podniků Aleksandar Stevanović. Unijní ambice mají i další balkánské země. Podobné dilema řeší i Nový Zéland, jenž nechce ohrozit vztahy s partnery.

Mnozí ruští obchodníci připouštějí, že situace je složitá. Věří však, že brzy najdou částečné náhrady za oblíbené zboží. Sankce navíc ukázaly, že ne všechny výrobky, které se tváří jako zahraniční, mají cizí původ. Šlo jen o snahu obchodníků vydávat ruské produkty za originály.