Konina a smradlavé maso v hovězím - na koho ta vina padne?

Před deseti měsíci vypukl skandál s koňským masem v potravinách. Poukázal na neprůhledný pohyb polotovarů v Evropě, než se dostanou na stůl. Deník The Guardian dnes zveřejnil vlastní vyšetřování jedné z mnoha linek aféry. Detaily znovu šokují.

V lednu se objevila lavina otřesných zpráv. V hovězích výrobcích utajená konina, prodává se ve třinácti evropských zemích. Po deseti měsících je ticho. Potraviny mají být v pořádku, už ani neběží mimořádné kontroly. Pachuť ovšem zůstává. V Británii, kde skandál vypukl, nebyl nikdo potrestán. 

Jednou z příčin, proč je tak těžké došlápnout si na opravdového viníka, je fakt, že řetězce dodavatelů jsou tak složité a široké, že je velmi těžké získat důkazy, kdo konkrétně za machinacemi s masem vlastně stojí. Například společnost, která dodávala obchodnímu řetězci Tesco hovězí maso, ve kterém byla skoro třetina koňského, vyrábí své produkty z ingrediencí od 40 dalších dodavatelů. Složení masa se tak mohlo v takové továrně měnit každou půlhodinu.

The Guardian teď odhalil, jako to v jedné z výroben fungovalo. Nemocní, vyhublí koně ze zchudlého Irska byli dobrý zdroj libového masa. S falešnými čipy a pasy je překupníci dodávali na anglická jatka, s desetinásobnými zisky. Nadopované léky, aby vydrželi cestu. 

Maso kupoval nizozemský závod, který už zkrachoval. Polští námezdní dělníci ale listu The Guardian potvrdili, že zpracovávali koninu. A s ručníky přes ústa, aby nezvraceli, taky zkažené, zelené hovězí maso, zmrazené několik let. 

Zmrazené mleté maso šlo přes zpracovatele v Británii a Irsku do supermarketů a fastfoodů. Obhajoba všech zní - jsme oběť podvodu, stejně jako spotřebitelé. A všichni odmítli zveřejnit dodavatele. Britové tak dodnes nevědí, kudy putoval jejich karbanátek. A jestli mohou věřit složení na etiketě.