Dovoz polských potravin do Česka skomírá, mohou za to skandály

Potravináři z Polska zažívají zlaté časy a úspěšně dobývají zahraniční trhy. Úspěch však kalí jedna výjimka a tou je Česká republika. Tam totiž po letech prudkého růstu začíná poptávka po polských potravinách skomírat. Podle všeho za to může nedávná série skandálů.

Na největším polském potravinářském veletrhu Polagra v Poznani panovala velmi optimistická atmosféra. Mlékaři, zelináři a ředitelé masokombinátů se navzájem poplácávali po ramenou a gratulovali si poté, co z rukou ministra zemědělství Stanislawa Kalemby obdrželi jedno z desítek ocenění udělovaných v rámci veletrhu.

Důvod k radosti byl na místě. Polský potravinářský průmysl je na vrcholu úspěšného tažení Evropou. Vývoz potravinářských výrobků vzrostl za posledních deset let čtyřiapůlkrát na rekordních 17,9 miliardy eur v minulém roce a pro letošek se očekává další rekordní rok. "Nejdůležitější je pro nás trh Evropské unie, který tvoří přes pět set milionů konzumentů, dobře se ale rozvíjí i spolupráce s Japonskem, Jižní Koreou, africkými státy, USA či Kanadou," popisoval nadšeně ministr Kalemba.

Na světové mapě mají ovšem polští potravináři jeden černý puntík. Vývoz do České republiky se po letech růstu letos zastavil a v některých měsících dokonce klesá. Důvodem je řada potravinových afér s technickou solí, nedovolenými antibiotiky nebo naposledy pesticidech v žampionech.

Obchodní řetězce přiznávají, že i český zákazník, kterého vždy lákala nižší cena, přestává polské výrobky kupovat. "Vzhledem ke kauzám v médiích o nekvalitních polských potravinách, vnímáme mezi našimi zákazníky tendenci preferovat jiný původ," potvrdila Judita Urbánková, mluvčí společnosti Ahold, která provozuje síť supermarketů Albert.

Poláky otázka na skandály evidentně rozčiluje. Není divu, Češi v minulém roce snědli polské jídlo v hodnotě 1,12 miliardy eur, tedy za více než 28,5 miliardy korun. Tuzemský trh je pro Poláky po Německu a Velké Británii třetím největším zahraničním odbytištěm potravinářů a jeho výpadek je může bolet.

"To jsou zlé jazyky, které mluví o skandálech. Pořád se říká skandál tady, skandál tam, ale jak nazvat smrt několika desítek lidí otrávených jedovatým alkoholem? To by byl největší skandál," přechází Kalemba po otázce na stagnující vývoz do protiútoku a upozorňuje na metanolovou aféru, která zasáhla i Polsko.

Češi pochybení zveličují, tvrdí Poláci

Polští výrobci negativní odhalení na české straně považují za zanedbatelné pochybení několika jednotlivců, zveličované navíc českými potravináři, kteří jim nedokážou cenově konkurovat. "Byla to záležitost pouze několika firem, jenže poškodila také obrázek těch ostatních. Naše produkty procházejí přísnými testy, žádné zakázané látky nepoužíváme," říká Maria Czwojdraková, ředitelka mlékárny Jana, která dováží své produkty i do tuzemských řetězců.

Poláci argumentují čísly – tamními kontrolami neprošlo pouze 0,3 procenta z 200 tisíc vzorků, které polští inspektoři v minulém roce prověřili.

Ve prospěch Poláků mluví fakt, že Němci, kteří jsou největšími odběrateli polských potravin a v minulém roce spotřebovali polské jídlo za téměř čtyři miliardy eur, na rozdíl od Čechů či Slováků žádné problémy nezaznamenali. "V současnosti nám nejsou žádné problémy s polskými potravinami známy," uvádí mluvčí Spolkového úřadu pro ochranu spotřebitelů a bezpečnost potravin Nina Banspachová.

Tuzemská čísla naopak vypovídají o zcela opačném trendu. "Procento vzorků polských potravin, které neprojdou kontrolami, se dlouhodobě pohybuje kolem patnácti procent, zatímco u českých potravin je to zhruba deset procent," nabízí srovnání mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva. To sice neznamená, že 15 procent veškerých polských potravin by bylo závadných či nekvalitních, může se jednat i o administrativní provinění, kdy na obale například chybí popisek v češtině, ale samotná potravina je v pořádku.

Z dat české inspekce však jasně vyplývá, že problém je větší než u tuzemské produkce či potravin z jiných zemí.

Němci vydělávají na tom, že tolik nehledí na cenu

Proč se čísla kontrolních institucí v několika zemích tak liší? Podle rozsáhlé studie Evropské komise z minulého roku mezi 26 tisíci Evropany uvádí sice více Čechů než Němců, že kvalita potravin je pro ně při nákupu potravin velmi důležitá, stejně citliví jsou však Češi i na cenu. Jinými slovy pro Němce není cena tak podstatná, a proto zde chybí takový tlak na řetězce a výrobce, aby nabízeli levné zboží i za cenu překročení legislativních norem. Na německý trh proto neproudí tolik nekvalitního zboží jako do Česka.

Zástupci největších polských firem soustředících se na potraviny ve střední a vyšší cenové třídě proto také říkají, že český trh pro ně není tak důležitý, a když už na něj dodávají, tak pouze pod privátními značkami řetězců.

A rozpaky také vyvolávají statistiky polských kontrolorů o minimálních pochybeních. Poláci sice letos zahájili program nulové tolerance vůči všem prohřeškům, k tomu však došlo až po hlasité kritice nejen z České republiky a jiných zemí, ale i například ze strany polských obchodníků.

Polský systém dohledu je totiž maximálně komplikovaný, za kvalitu a bezpečnost potraviny zodpovídá pět institucí, komunikace mezi nimi vázne. Podle ministerstva zemědělství sice celkově všemi pěti úřady neprošlo pouze necelé procento kontrolovaných vzorků, ale samotná Zemědělská a potravinářské inspekce kvality hlásila za minulý rok pochybení u celé pětiny hovězího masa a nealkoholických nápojů.

Autor: Jan Brož