Nekvalitní jídlo z Polska Brusel nezastaví. Schová se za zkratku EU

Zákazník má právo vědět, odkud pocházejí potraviny, které si kupuje. Ke změnám může přispět i tlak ze strany spotřebitelů a médií. Jenže časy, kdy si na každém výrobku zákazník přečte původ a složení je, zdá se, zatím v nedohlednu. I kvůli neochotě Bruselu.

Kupující v Česku nemá mnohdy šanci z obalu potravin zjistit, odkud pocházejí. Výrobcům totiž stačí uvést v kolonce "původ" označení EU. A to i přesto, že se v poslední době objevilo několik případů, kdy se například z Polska dováželo do českých obchodů zdraví škodlivé jídlo (viz Polské lahůdky). Server Lidovky.cz proto oslovil europoslance s otázkou, zda nebudou v Bruselu požadovat zpřísnění pravidel.

"Jsem přesvědčena, že spotřebitel by na tyto informace právo mít samozřejmě měl. A to i přesto, že během výroby až po balení se může jednat i o několik různých zemí. Dokud navíc bude existovat rozdílná kvalita stejně označených výrobků, včetně potravin, na jednotném trhu EU, do té doby by mělo být jasné, odkud daný produkt pochází," říká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD). Rozdíly v kvalitě potravin podle ní skutečně existují a jednotné označení "původ výrobku EU" je pro spotřebitele zavádějící a matoucí.

Polské lahůdky Problémy letos odstartovala tzv. solná aféra. Polské firmy prodávaly technickou sůl označenou jako jedlou velkovýrobcům uzenin, zpracovatelům ryb, mlékárnám a pekárnám. Na jaře inspekce zakázala prodej polských kvašených okurek a kysaného zelí, ve kterých zjistila zakázanou kyselinu mravenčí. Veterinární správa zhruba ve stejnou dobu nepustila na tuzemský trh více než půl tuny čerstvého kuřecího masa z Polska. Maso bylo znečištěno obsahem útrob a mělo pohmožděniny. Polská policie zadržela v březnu desítky tun prášku ze sušených zkažených vajec. Obsahoval několikasetnásobně více nebezpečných bakterií, než povolují normy. Inspekce v dubnu zakázala prodej sucharů, které obsahovaly závadnou vaječnou moučku z Polska. Lidl v kětnu stáhl jednu šarži dlouhozrnné rýže dovozené z Polska. Balení obsahovalo 2,5krát víc olova, než povoluje norma.

 Větší problém je se zbožím ze zemí mimo EU, říká Roithová

Stejný názor sdílí i europoslankyně za KDU-ČSL Zuzana Roithová. "Spotřebitelé si přejí znát, odkud zboží pochází. Přibývá těch, kteří se rozhodují při výběru podle více kritérií, nejen podle ceny a značky. Označování původu také zvýší odpovědnost za kontrolu kvality a dodržování evropských standardů bezpečnosti v zemi výroby," vysvětluje Roithová. Přípomíná ovšem, že problémy s kvalitou mají i výrobky dovážené ze zemí mimo EU. "Jedná se například o med, který je produkován převážně v Číně," říká Roithová.

Označení potravin zemí původu zatím není povinné

Současná právní úprava neukládá paušální povinnost označovat potraviny přesným údajem o původu. Stačí, když je na obalu uveden název výrobce, prodávajícího nebo balírny, případně se můžeme setkat i s označením distributora či dodavatele. Na spoustě výrobků také nalezneme obecné označení „vyrobeno v EU“, což je sice právně v pořádku, ale o skutečném původu potravin to moc neprozradí. Zemí původu musí být zatím povinně označeno ovoce a zelenina a také například hovězí maso a výrobky z něj, med, ryby či olivový olej.

"Z Evropského parlamentu již několikrát zněly hlasy, že by se země původu měla uvádět, nicméně členské státy v Evropské radě se k nim stavěly s nevolí. Je to hloupost, protože v čárovém kódu samozřejmě země původu uvedena je," vysvětluje europoslanec Pavel Poc (ČSSD). Jenže čárový kód zákazník nerozluští.

Změny k lepšímu? Etikety budou čitelnější a přesnější

Určitý pokrok se přesto v Evropském parlamentu prosadit podařilo. Pravidla pro označování potravin mění směrnice, která byla schválena loni v červenci a platit začne od prosince 2014.

K nejvýznamnějším změnám pro spotřebitele bude patřit lepší čitelnost etikety (stanoví se minimální velikost textu), zvýraznění alergenů v seznamu složek potraviny či povinné označování země původu čerstvého masa. Do budoucna se chystá uvádění země původu i u dalších potravin, například u mléčných výrobků nebo těch, které jsou více než z poloviny tvořeny jedinou ingrediencí. Do takové kategorie by spadala třeba sůl. Samostatnou kapitolou pak bude povinnost informovat o výživové hodnotě produktu, která však začne platit až v prosinci 2016.

"Na zadní straně obalu budou rozšířeny povinné informace: obsah tuku, cukru, soli, bílkovin, sacharidů a umělých trans-mastných kyselin plus informace o energetické hodnotě potraviny. Kromě toho všechny výše zmíněné údaje musí být vyznačeny buď ve 100 ml nebo 100 g a mohou být doplněny i o údaj na jednu porci. Na seznamu ingrediencí budou nově také rostlinné oleje a konkrétní druh oleje (např. palmový) bude uveden v závorce," vypočítává europoslanec Poc.