Jak chránit mořské ekosystémy i zájmy spotřebitelů nakupujících ryby?
10.06.2011 | ÚZEI, Agronavigator.cz
Společné výzkumné středisko Evropské komise (JRC) zveřejnilo na konferenci „Slow Fish“ v Ženevě zprávu "Deterring illegal activities in the fisheries sector" (Publications JRC) , v níž navrhuje použití molekulární technologie pro monitoring rybolovu, a proti falešnému označování a jiným typům podvodů. Ilegální rybolov se údajně vyskytuje po celém světě a ročně dosahuje hodnoty 10 mld. EUR. Kromě toho jsou levné druhy ryb často označovány a prodávány jako ty vzácnější/dražší. Metody molekulární technologie založené na genetice, genomice, chemii mají přispět k ochraně, mořských ekosystémů, a také k ochraně ekonomických zájmů v rámci světového hospodářství a u spotřebitele.
V návrhu řešení je zahrnuto:
- šíření relevantních informací a poradenství pro všechny zúčastněné strany;
- zřízení společného úložiště referenčních údajů a jiných příslušných poznatků pro analýzu ryb a rybích výrobků a umožnění přístupu k údajům (obdoba tzv. "fishtrace" databáze),
- zřízení sítě certifikovaných zkušebních laboratoří a sdílení harmonizovaných a validovaných analytických protokolů;
- zajištění školení inspektorů a pracovníků laboratoří pro správné nakládání se vzorky a provádění analýz.
EU Food Law, 2011, 487
Skupina Food & Water Europe, což je pobočka americké Food & Water Watch Inc. zveřejnila začátkem května 2011 zprávu „De-coding seafood eco-labels: Why we need public standards“, zaměřenou na nedostatky v označování eko-produktů rybolovu, kvůli kterým dochází k nerovnováze v konkurenceschopnosti podniků, není podporována udržitelnost a spotřebitelé nemají k dispozici údaje potřebné k výběru produktů na trhu. Některé rybolovné společnosti používají eko-značky vydávané různými certifikačními společnostmi (např. Stewardship Council, Global Aquaculture Alliance, Friend of Sea), jejichž pravidla se značně liší a často nezajišťují, že se jedná o skutečně „udržitelný“ rybolov. Solidní menší rybářské firmy, které si nemohou dovolit zaplatit za takovou certifikaci jsou v nevýhodě. Spotřebitelé, kteří chtějí podporovat udržitelnost a sáhnou po výrobku s eko-značkou, nemají možnost vybrat si z celého spektra skutečných eko-produktů a podporovat tak to nejlepší.
Eko-značka funguje především jako marketingový nástroj. Často není v souladu se směrnicí FAO o eko-značkách a certifikačních programech. Navíc obvykle nebývá zohledněna „uhlíková stopa“ nebo tato nezahrnuje „food miles“, tzn. není bráno v úvahu, jakou cestu musí produkt při distribuci urazit (tato hodnota se má u každého produktu lišit podle vzdálenosti a použitého dopravního prostředku).
EU Food Law, 2011, č. 483, s. 5-6
Web-portál Agronavigátor podléhá licenci Creative Commons (Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla). Články lze šířit pouze s uvedením původní citace a s uvedením zdroje ÚZEI, Agronavigator.cz.
Další články v kategorii
- Na venkově v Česku dál mizí tradiční obchody. Ničí je moderní trendy (02.09.2026)
- Obr, jakého ještě neviděl. Houbař zaznamenal na Tachovsku úctyhodný úspěch (02.09.2026)
- ČZU na Zemi živitelce 2026: mapy odhalují aktuální stav i budoucnost českých lesů (02.09.2026)
- Majitelé zaregistrovali zatím 176.901 psů, podle odhadů jich bude až 2,5 milionu (02.09.2026)
- Coca-Cola se v Československu začala licenčně vyrábět v září 1971 (02.09.2026)
- Sokol stěhovavý i Velká kotlina. CHKO Jeseníky jsou motivem nového aršíku poštovních známek (02.09.2026)
- Kvetoucí pásy pomáhají chránit mladé borovice před škůdci (02.09.2026)
- Do čela Pivovarů Staropramen v Česku a na Slovensku nastupuje Martin Čermák (02.09.2026)
- Švýcaři objevili nový Shamonda virus v abortech skotu (02.09.2026)
- Letošní úroda většiny zemědělských plodin na Slovensku podle odhadu klesne (02.09.2026)

Tweet



