Ždímání hektarů
13.05.2011 | APIC-AK
V prvním čtvrtletí letošního roku bylo vyrobeno 122 660 tun masa, to je o 6,3 % méně než v prvním čtvrtletí minulého roku. Na tomto snížení se nejvíce podílel pokles výroby vepřového (o 3231 tun) a drůbežího masa (o 5256 tun). Meziročně vzrostly porážky prasnic (o 22,8 %). Do mlékáren bylo dodáno 554 629 tisíc litrů mléka za průměrnou cenu o 17,8 % vyšší než ve stejném období loni.
Uvedené věty jsou přesná citace úvodu informace Českého statistického úřadu (ČSÚ) o vývoji zemědělství za první čtvrtletí 2011 z 29. dubna. Podobná čísla vydává ČSÚ už mnoho roků. Nemá smysl je všechna opakovat, už jsem to v minulosti učinil nesčetněkrát. Nejen já. Druhého května vyšel v týdeníku Euro článek pod názvem „O tuny nejde“. K faktu očekávání výrazného růstu výroby potravin se v něm píše: „Zemědělci si pod tím představují zakázku na větší výrobu a její podporu podobně jako v minulosti. To se ale mýlí. Evropa ke globální potravinové bezpečnosti nemá přispívat tím, že bude více vyvážet a kvůli tomu ždímat z každého hektaru a poškozovat si životní prostředí.“ Podotýkám, že v České republice to ždímeme tak, že naše produkce na hektar obdělávané půdy činí pouze 60 % průměru EU-27! To je propočet Zemědělského svazu ČR a uvedené věty jsou dílem doc. Ing. Tomáše Douchy, CSc., z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací.
Nevím, jak to, že tento ekonom na náš letitý obrovský propad zemědělství reaguje tímto způsobem. Dělá to léta a velmi pravidelně. Nevím, jak je možné se vyjadřovat proti politice resortního ministra, který opakovaně zdůrazňuje výrobu, zaměstnanost a podniká aktivní kroky k zastavení propadu českého zemědělství. A už vůbec nevím, jak je možné to veřejně činit v tisku, když resortní ministr minimálně dvakrát týdně ve svých tiskových zprávách zveřejňuje pravý opak. Nechci používat silné výrazy, ale silně mně to připomíná klasické mydlení schodů.
Pojďme ale zpět k číslům. Chtěl bych ještě uvést několik údajů k vývoji stavů dojených krav, které jenom dokreslují úvodní údaje ČSÚ. K 1. lednu 2008, tedy k roku, kdy začala velká mléčná krize, jsme jich chovali 432 295 kusů. Ke stejnému datu letošního roku vykazujeme už jenom 370 407 kusů a stali jsme se nesoběstačnými v mléce. Pro zajímavost jsou čísla stavů krav bez tržní produkce mléka ke stejným datům 168 456 a 175 174. Nedávno jsem jel ze Slavkova do Kyjova, což je vzdálenost asi 50 km. Po celé cestě jsem neviděl jediný hektar vojtěšky či jetele. Jenom obilí, obilí, řepka. Takových oblastí už je v naší zemi nebezpečně mnoho, protože v nich chybí skot. A právě tato nevýroba, která narušuje přirozený koloběh organické hmoty, nikoli výroba, je ono „ždímání každého hektaru“. To ale ví každý středoškolák. Je smutnou skutečností, že tyto elementární znalosti neovládají někteří letití pracovníci státní administrativy.
Jan Veleba
prezident Agrární komory ČR
Další články v kategorii
- Na venkově v Česku dál mizí tradiční obchody. Ničí je moderní trendy (02.09.2026)
- Alika po obměně generací investuje přes 10 milionů Kč do výroby a digitalizace (02.09.2026)
- Obr, jakého ještě neviděl. Houbař zaznamenal na Tachovsku úctyhodný úspěch (02.09.2026)
- ČZU na Zemi živitelce 2026: mapy odhalují aktuální stav i budoucnost českých lesů (02.09.2026)
- Majitelé zaregistrovali zatím 176.901 psů, podle odhadů jich bude až 2,5 milionu (02.09.2026)
- Coca-Cola se v Československu začala licenčně vyrábět v září 1971 (02.09.2026)
- Sokol stěhovavý i Velká kotlina. CHKO Jeseníky jsou motivem nového aršíku poštovních známek (02.09.2026)
- Kvetoucí pásy pomáhají chránit mladé borovice před škůdci (02.09.2026)
- Do čela Pivovarů Staropramen v Česku a na Slovensku nastupuje Martin Čermák (02.09.2026)

Tweet



