Biozemědělcům počasí škodí méně

Podstatně menší dopady na objem a kvalitu úrody mají klimatická rizika, jako jsou dlouhá sucha či intenzivní deště, při pěstování plodin v ekologickém zemědělství. Tvrdí to alespoň stínový ministr zemědělství za Stranu zelených a někdejší vyjednavač podmínek vstupu České republiky do Evropské Unie Tomáš Zídek. Jednou z podmínek ekologického zemědělství je totiž zákaz používání chemických hnojiv a přípravků k ošetřování rostlin. Při klasickém zemědělství chemie zabíjí organismy v půdě, která se pak podle Tomáše Zídka stává v podstatě "držákem na rostliny". To v biozemědělství nehrozí.

V zahraničí jsou dále

Existence půdních organismů je přitom z řady důvodů důležitá, fungují například i jako prevence dopadů klimatických rizik. V České republice není dosud na téma vlivu mikroorganismů na stabilitu úrody zpracována žádná analýza, ale v zahraničí výzkumníci popsali konkrétní poznatky v mnoha studiích.

"Kdykoli jsme se setkali v zahraničí s biozemědělci, vždy konstatovali, že problémy s výkyvy počasí téměř nemají. Pokud se nepoužívá chemie, je půda díky přítomným mikroorganismům schopna daleko lépe zadržovat vodu, což prokázala například rakouská studie. Stabilizaci půdních podmínek a rozklad rizik také zabezpečuje v biozemědělství běžně používaný sedmiletý osevní postup," konstatuje Tomáš Zídek.

Jeho slova potvrzuje i náměstek ředitele Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha. "Je zřejmé, že oživenost půd má na zmírnění dopadů klimatických rizik na úrodu velký vliv," říká Tomáš Doucha.

Ročně zmizí až tuna zeminy

Konkrétní ekonomické poznatky ale chybějí, mimo jiné proto, že v České republice působí velmi málo biozemědělců produkujících standardní zemědělské suroviny, jako je obilí nebo brambory. Obecná pozitiva nicméně shrnuje kniha "Příručka ekologického zemědělství" autora Bořivoje Šarapatky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Podle této publikace "ekologické zemědělství chrání půdní úrodnost lépe než konvenční zemědělství", kromě již uvedených důvodů také proto, že chrání příslušné pozemky před erozí.

Díky erozi přitom mizí ročně z hektaru půdy v některých oblastech České republiky až tuna zeminy. V klasickém produkčním zemědělství jsou přitom osevní postupy čtyřleté, ba i dvouleté. To v praxi znamená, že stejné hospodářské plodiny "těží" z půdy stále stejné látky, které se pak musí do půdy vracet chemickými hnojivy.

Ta ale neobsahují všechny stopové prvky, které původně v půdě byly. Výsledkem je v podstatě mrtvá půda, která za sucha neudrží vodu a při intenzivních deštích jí zase není schopna vsáknout.

Nebudeme soběstační

Mrtvá půda je jedním z hlavních důvodů každoročních - i letošních - problémů klasických zemědělců především v produkci obilovin. Červencové sucho a nedávné deště se podle dosavadních zjištění podstatně podepíší jak na celkovém objemu, tak především na kvalitě tuzemského obilí. Podle Agrární komory Česká republika dokonce nebude letos poprvé soběstačná v produkci obilovin, předpokládat tak lze zvýšené dovozy především potravinářské pšenice.