Cena benzinu nadále stoupá

PRAHA Cena benzinu je nejvyšší od počátku roku a bude zřejmě dále stoupat. Shodují se na tom provozovatelé čerpacích stanic i někteří nezávislí odborníci. Průměrná cena běžného benzinu Natural v Česku již dosáhla hodnoty 32,05 koruny za litr, když za poslední týden stoupla o dvacet pět haléřů. „Při pohledu na trh s ropou a ropnými deriváty zůstáváme pesimističtí i do budoucna,“ uvedl analytik Next Finance Vladimír Pikora. Názory na výši růstu cen se ale rozcházejí. Nejskeptičtější odhady mluví o tom, že by cena benzinu mohla brzy překročit symbolickou hranici třiceti čtyř korun za litr. „Nebudeme příliš překvapeni, pokud benzin v příštích několika týdnech stoupne o korunu i více,“ domnívá se Vlastimil Sehnal ze Sdružení provozovatelů čerpacích stanic. Nejhůře na tom podle něj budou Pražané, kteří by se mohli dočkat až oněch zmíněných třiceti čtyř korun za litr benzinu.

V hlavním městě totiž bývá cena pohonných hmot obvykle nejvyšší.

Kraje jako Ústecký nebo Severomoravský na tom podle odborníků budou lépe.

Vyšší ceny paliva mohou očekávat i motoristé, kteří využívají naftové motory. Cena nafty se za poslední týden zvýšila o osm haléřů na 30,13 koruny za litr. Její zdražení by v budoucnu mohlo podle analytiků dosáhnout několika desítek haléřů, nebo i jedné koruny navíc.

„Za růstem cen pohonných hmot stojí nárůst poptávky v letní sezoně, ale především vysoká cena ropy,“ sdělil Václav Loula ze společnosti Benzina. Cena ropy ze Severního moře totiž nyní dosáhla historického maxima, když překonala hranici 78 dolarů za barel. Obdobně se vyvíjela i cena ropy americké. Ta ale ke konci týdne opět poklesla.

Hodnotu ropy tlačí nahoru především politická krize na Blízkém východě, která vyvrcholila současnou válkou mezi Izraelem a Libanonem. K tomu navíc přibyly stále trvající spory kolem íránského jaderného programu. Toho se totiž země i přes kritiku ze strany západních zemí odmítá vzdát.

Složitý politický vývoj v regionu, který produkuje značnou část světové ropy, proto znesnadňuje i odhady budoucího vývoje cen pohonných hmot. „Nikdo totiž neví, jak se situace v těchto zemích bude vyvíjet,“ konstatuje analytik Jiří Šťastný ze společnosti Colosseum.

Vysoké ceny pohonných hmot ale ke snižování zájmu světových spotřebitelů nevedou, poptávka naopak celosvětově stoupá. Zájem navíc nepřichází jen ze zemí s tradičně vysokou spotřebou, jako jsou Spojené státy americké a Evropa. Stále více se totiž ke slovu hlásí i noví průmysloví a ekonomičtí obři, jakými jsou Čína nebo Indie.

MICHAL KUČERA