Tatry se změní, i za peníze z Česka

Lesníci začnou letos sázet první nové stromky ve vichřicí postižených oblastech Vysokých Tater, les to bude ale jiný, než byl před vichřicí. Už letos tak z peněz, které přišly do Tater také od českých dárců, vysadí lesníci půl milionu stromových sazenic a vysadí je na téměř 900 hektarů z celkem devíti tisíc hektarů poškozeného území, tedy asi jednu desetinu postiženého území, které spravují Státní lesy Tatranského národního parku. Území postižené v listopadu 2004 kalamitou se bude zalesňovat patnáct let a tatranský les bude vypadat jinak než dosud. I když stále přes padesát procent všech tatranských lesů bude tvořit znovu smrk, budou se sázet i další stromy.

Rozmanitý les

Celkem tak poroste v Tatrách šestnáct druhů, šest bude jehličnatých, deset listnatých. "Poničená pásma osadíme pamodřínem opadavým, borovicí lesní a limbovou, ale rovněž olší, jasanem, bukem, jilmem a břízou bradavičnatou. Zastoupení smrku v obnovených lesích nepřekročí osm procent," uvedl mluvčí státních lesů Marián Šturcel.

Lesníci mají připraveno jeden a půl milionu sazenic, budou se používat jenom stromky z Tater. Při kalamitě padaly především smrky dovezené do Vysokých Tater na začátku minulého století z Bavorska. "Máme jedinečnou šanci opravit chyby z minulosti," uvedl šéf Správy Tatranského národního parku Tomáš Vančura. Nově vysázený les by tak měl být mnohem odolnější vůči kalamitním situacím než ten původní a díky druhové skladbě by se měl snadněji obnovovat.

První dohoda

Od 19. listopadu 2004 je právě sázení stromů prvním bodem při obnově nejmenších evropských velehor, na kterém se bez výjimky dokázaly shodnout jak ekologové, tak lesníci. Dosud spíše převažovaly spory o tom, jak se mají Vysoké Tatry obnovovat a dál rozvíjet.

I použití peněz na výsadbu nových lesů provázely minulý rok spory. Poté, co se veřejnost dozvěděla o tom, že státní lesy těží i v oblastech s nejpřísnější ochranou přírody, jako je Tichá dolina, přerušilo například české Hnutí Duha spolupráci se slovenskými lesníky.

Státní lesy TANAP z Česka dostaly peníze od celkem třinácti dárců, na výsadbu nových lesů získaly od dárců celkem třicet pět milionů slovenských korun. Na výsadbu stromů státním lesům přispěly Praha, Moravskoslezský kraj, Hlín, Uherské Hradiště nebo Kunovice. Peníze poslali také žáci základních škol v Louce nebo Spytihněvy.

A zatímco se na výsadbě stromů ekologové a lesníci dohodli, o dalším rozvoji Vysokých Tater se vedou spory dál. Nyní se totiž schvaluje územní plán hor, podle kterého se budou dál vyvíjet plány na výstavbu nových sjezdovek a rekreačních zařízení.

Jaký bude další rozvoj?

Ekologové už připravili vlastní plán rozvoje hor. V něm navrhují, aby se sportovní a rekreační aktivity přesunuly spíše do podhorských oblastí, jako jsou Levočské vrchy nebo pohoří Spišská Magura.

Celkový odhadovaný objem investic na obnovu Vysokých Tater v následujících sedmi letech (včetně investic uskutečněných v letošním roce) přitom počítá se sumou kolem 36,5 miliardy slovenských korun. Jde přitom o kombinaci prostředků ze státního rozpočtu, zdrojů Evropské unie, ale také soukromého kapitálu.

Miliardové investice plánuje například slovensko-česká společnost J&T, známá v Česku jako majitel fotbalové Sparty.Ta nyní vlastní společnost Tatranské lanové dráhy, jejíž součástí je například lanovka na Skalnaté Pleso. Investice mají jít například do lyžařského střediska v Tatranské Lomnici, tam chce společnost dát asi dvě miliardy slovenských korun.