Co dělají myslivci v prosinci?

Hlavní starostí myslivce v prosinci je péče o zvěř. Krmná zařízení pravidelně navštěvují alespoň jedenkrát týdně. Myslivci dbají na to, aby v krmelcích byl vždy dostatek kvalitního sena, v zásypech dostatek jadrných krmiv. Tam, kde se vyskytuje větší počet srnčí zvěře, předkládáme jadrná krmiva v menších dávkách, ale pravidelně. Při současném silném negativním vlivu civilizace se bez této péče myslivců zvěř neobejde. Krmná zařízení vyhledávají i ostatní živočichové, včetně zpěvného ptactva, čímž přispívají myslivci přežití pro všechny zvířata v přírodě v zimním období v době nouze.

Při přikrmování zvěře se vyvarujeme podávání zrna pšenice a ječmene, protože ty mohou způsobovat zažívací problémy u srnčí zvěře. Aktivita předžaludků přežvýkavců je utlumená, objem předžaludků zmenšen o 1/3, a zmenšená o 1/3 je i resorpční plocha ve střevech. Zažívací trakt je tak přizpůsoben nedostatku potravy v zimních měsících. Pokud máme dostatek tohoto krmiva, zamíchejme jej raději, spolu s některým z objemových krmiv. Za nejlepší krmivo považujeme zrno ovsa, kvalitní kukuřičná siláž, kvalitní senáž a luční seno. O vhodnosti nerozhoduje předkládané množství, ale více pravidelnost předkládání (oves, siláž a senáž minimálně 1 x za týden v přiměřeném množství).

Za vyšší sněhové pokrývky odhrnují myslivci, po dohodě s majitelem pozemku, sníh z ozimů, tak, aby se koroptve a bažanti mohli dostat k zelené potravě. Zelenou potravu této zvěři můžeme nahradit také předkládáním drobných částí ze sena (otrub), které jinak ze seníků vymetáme či vyhazujeme. Zaječí zvěři předložíme nejen seno v krmelečcích nebo otýpkách, ale také dostatek dužnatých krmiv. Zajícům také prospějeme ořezem jabloňových větví, které ponecháme na zemi, kde je zajíci s velkou chutí ohlodají.

Myslivecký hospodář vede záznam o lovu zvěře, evidenci vydaných plomb, lístků o původu zvěře a podává hlášení podle dispozic místně příslušného orgánu státní správy myslivosti.

Prosincem končí doba lovu řady druhů zvěře. Pro myslivce to znamená, že nejpozději v polovině prosince by měli mít splněn plán lovu zvěře daňčí, mufloní, srnčí a i bažantí a zaječí. Po obnově (čerstvě napadlý sníh) a řádném obeznání pořádáme společné lovy (naháňky, nátlačky) na černou zvěř. Na společném lovu můžeme lovit jen selata a lončáky, pokud orgán státní správy myslivosti neupravil podmínky lovu ve smyslu doporučení ministra zemědělství ze dne 21. 7. 2004.

Konec prosince je ve znamení svátků vánočních a oslav příchodu nového roku. O vánočních svátcích myslivci nikdy nezapomenou nadělit do krmelců také něco zvěři. Je nepsaným zákonem, že na Štědrý den se nikdy neloví a myslivci, mnohdy s celou rodinou, navštěvují krmná zařízení, kam přinášejí zvěři jejich oblíbená krmiva. Stává se velmi často, že podobnou aktivitu vykonává i nemyslivecká veřejnost. Upozorňuji tedy na tomto místě, že nejvhodnější krmivo je obyčejný oves, v přiměřeném množství, který je zvěři předkládán několikrát za týden. Změna potravy totiž u přežvýkavé zvěře může vyvolat vážné problémy trávicímu traktu. Na sv. Štěpána nebo na Silvestra se rozloučí společně s přáteli s rokem uplynulým. Nakonec popřejme do nového roku - roku 2006, nejen hodně štěstí, ale také Myslivosti zdar!