Soud: Hugo Salm byl občan ČSR, rod může restituovat

Ústavní soud uznal zemřelého hraběte Huga Salma československým občanem. Jeho dědicům se tím otevřela cesta k uplatňování nároků na sedm tisíc hektarů pozemků na Blanensku. Týká se to například lesů v Moravském krasu nebo zámku v Rájci nad Svitavou. Ústavní soud svým rozhodnutím zrušil verdikt ministerstva vnitra, že Salm nebyl československým občanem, i pozdější potvrzující verdikt Nejvyššího správního soudu.

"Verdikty porušily Listinu základních práv a svobod," prohlásil ústavní soudce František Duchoň. Ministerstvo vnitra tvrdilo, že předek žadatelů Hugo Salm nebyl po válce československým občanem a majetek mu byl zabaven podle Benešových dekretů. Ústavní soud však ve čtvrtek upozornil na existenci osvědčení o trvání Salmova českého občanství z března 1946. Salm po válce zažádal o československé občanství. Než ale řízení skončilo, zemřel a majetek byl zabaven.

Soud: Majetek vzal Salmovi neplatný dekret

Právní zástupce Salmů Felix Nevřela tvrdil, že rozhodnutí ministerstva vnitra se opíralo o neplatnou právní normu, dekret prezidenta Edvarda Beneše číslo 33 z roku 1945, zrušený už v roce 1949. ÚS mu dal za pravdu. Zrušený dekret nemůže ovlivňovat současné právní vztahy, uvedli ústavní soudci. Salmovi dědici ve stížnosti připustili, že Salm se za nacistické okupace sice přihlásil k německé národnosti, ale údajně pod nátlakem. Na majetek byla uvalena německá nucená správa. Ústavní soudci připomněli, že Salm byl v době okupace upoután na lůžko. Přesto podle svědků pomáhal ukrývat účastníky odboje jako například Antonína Kyzlinga. Materiálně také podporoval rodiny osob vězněných nacisty, uvedl ÚS.

Podle ústavních soudců byl verdikt Nejvyššího správního soudu, potvrzující názor vnitra, "v extrémním nesouladu se skutkovými zjištěními". "V takovém případě měl správní soud svůj verdikt velmi pečlivě odůvodnit, což neučinil," řekl Duchoň.

Salmové můžou získat Moravský kras i zámek v Rájci

Ministerské rozhodnutí se týkalo lesů v Moravském krasu, velkostatku v Rájci nad Svitavou a také tamního zámku, na který si Salmové taktéž činí nárok. Salmové požadovali i zámek v Blansku, ale bývalý ministr zemědělství Jan Fencl určil, že se na tento zámek s pozemky nevztahuje zákon o půdě, takže nespadají pod restituční řízení. Zámek v Rájci je ve správě památkového ústavu. "My si počkáme na nález Ústavního soudu a důkladně si jej prostudujeme. Teprve pak budeme reagovat," řekl ČTK šéf jihomoravských památkářů Jaromír Míčka. Zdůraznil, že památka je v dobrém stavu. Zámek ve francouzském stylu si ročně prohlédne asi 30 tisíc turistů.

Salmové budou patrně moci žádat i o pozemky, z nichž některé jsou nad hojně navštěvovanými jeskyněmi v Moravském krasu. Na podzemní prostory, kterou jsou ve správě státu, si ze zákona nemohou činit nárok. "Nás by mohlo popřípadě zajímat, zda se změní majitelé například přístupových cest k jeskyním či půdy, na níž stojí naše správní budovy," řekl ČTK Michael Hošek z Agentury ochrany přírody a krajiny, která o jeskyně pečuje. Zdůraznil, že i agentura si musí nález soudu nejprve prostudovat.