Vápnění: recept na záchranu lesa

Vápnění. To je podle lesáků jeden z receptů, jak zachránit chřadnoucí Jizerské hory. Ochranáři však před plošným vápněním varují. „Ne vždy je vápnění ideálním řešením. Pokud se dělá ve velkých plochách, může zničit různorodost lesa, který pak kvůli tomu nebude tolik odolný vůči škůdcům a dalším přírodním vlivům,“ vysvětlil riziko šéf Správy Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory Jiří Hušek.Právě plošné hnojení a vápnění by dodalo lesům potřebný hořčík a další živiny. Bez nich stromy žloutnou, umírají a mladé sazenice mají horší šanci vyrůst.

„Díky vápnění a hnojení můžeme připravit porosty na výsadbu dalších stromů. Ty budou mít dost živin a snáze se uchytí. Navíc to pomůže i současným vzrostlým dřevinám. Kromě toho musíme samozřejmě zajistit i další kroky,“ vysvětlil jablonecký lesní správce Miroslav Kortan.

V uplynulých několika letech vápnili jizerskohorští hospodáři například na Frýdlantsku. „Nyní se chystáme takto ošetřit asi devět set hektarů lesa na Černostudničním hřebenu. Pokud to vyjde, začneme již letos,“ dodal Kortan. Lokalitu pak prý budou deset až dvacet let sledovat, aby zjistili, zda vápnění a hnojení pomáhá. Podle Huška není plošné vápnění ideální. „Je třeba jej využívat jen velmi opatrně a kombinovat je i s jinými technikami. Nejsme však striktně proti této metodě. Právě jsme poslali doporučení vládě, aby povolila plošné hnojení v oblasti Smědavy,“ poznamenal Hušek s tím, že vrtulník by tu měl rozhodit živiny na ploše asi sto hektarů. Mnohem přínosnější, ale složitější a nákladnější, je prý individuální přihnojování sazenic.

Škodlivin v ovzduší ubylo, v půdě jich je stále dost

Stromy v Jizerských horách sice už netrpí kyselými dešti a zplodinami z polských elektráren, síra ze spalování lignitu je ale stále ještě v půdě. Podle náměstka ředitele pro ochranu čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu Jaroslava Šantrocha klesly koncentrace oxidů síry od konce osmdesátých let v Jizerských horách zhruba osmi až devítinásobně. Podle něj to odpovídá i poklesu emisí v celé republice. „Měření na konci osmdesátých let byla spíše sporadická a nemusela být tak přesná, jako nyní,“ upozornil Šantroch. Například na Souši byla loňská průměrná koncentrace oxidů síry 4,5 mikrogramu na metr krychlový, v roce 1993 tu naměřil Český hydrometeorologický ústav přes třicet mikrogramů.

Problémy mají lesníci a ochránci přírody s narůstajícím množstvím oxidů dusíku. Kvůli nim stromy rostou příliš rychle, ale nemají dost živin a pak chřadnou.

Lesům v okolí Desné škodí polská elektrárnaNěkteré lesy v okolí Desné jsou v neutěšeném stavu a jinde je naopak vidět snaha o nápravu. Je však důležité zabránit příčině, aby byla úplná záchrana možná. V naší oblasti například škodí polská uhelná elektrárna Turów. Znečišťuje ovzduší. V tomto případě by nám měl pomoci stát. Měl by donutit polskou stranu, aby omezila elektrárnu. Podle mých informací má Turów totiž ještě zásoby uhlí na dvacet let.