Česko propadlo v e-byznysu

Informační technologie s lehkostí dobývají svět. Daří se jim na rozvinutých trzích, boom zažívají i v rozvojových ekonomikách. Kterým zemím se vede nejlépe při využívání takzvaného e-byznysu a vůbec přístupu k internetu, napovídá žebříček států, který sestavila výzkumná agentura Economist Intelligence Unit (EIU). Česko si ale v porovnání s ostatními zeměmi mírně pohoršilo. První desítce dominují západoevropské státy, patří jim sedm pozic. První příčku obhájilo Dánsko, za ním na druhou pozici z loňské šesté poskočily USA. Třetí místo udrželo Švédsko. Tyto země jsou nejlepší v ukazatelích, jako je úroveň a možnosti připojení, penetrace mobilními telefony i užíváním internetu.

Celkem EIU porovnávala zhruba sto kritérií, například možnosti propojení a infrastruktura, obchodní, sociální a kulturní prostředí, oblast dodržování práv a zákonů nebo podpora elektronických služeb.

Některým zemím bývalého východního bloku se dostalo pochvaly, protože posílily rozvoj elektronických služeb ve vládním sektoru. Estonsko, Slovinsko a Česko podle zprávy EIU už spadají do skupiny států se silnou pozicí technologické a internetové gramotnosti. A to i přesto, že Česko si proti loňsku pohoršilo o dvě příčky, ze sedmadvacáté kleslo na devětadvacátou.

Podle mluvčí ministerstva informatiky Kláry Volné nehraje rozdíl dvou míst v takovém srovnání fatální roli. Připravené změny navíc podle ní začnou platit až od ledna příštího roku, například elektronické správní řízení nebo elektronické žádosti o občanské průkazy.

Zrychlit a zlevnit

Při pohledu zvenčí má Česko asi největší rezervy v rozšiřování vysokorychlostního internetu," soudí Tomáš Nielsen ze sdružení technologických podnikatelů Tuesday. Naopak za určité pozitivum lze podle něj považovat portál veřejné správy, který se stal jednotným zdrojem informací o veřejné správě, adresách úřadů i zákonech.

Nikola Rafaj z Asociace pro elektronickou komerci dodává, že velmi dobře jsme hodnoceni v oblasti e-govermentu - především elektronická tržiště a podpis -a rozšířenosti mobilních telefonů. "Špatně v připojení a všeobecném užívání internetu. Například v internetových obchodech nakupuje pouze třetina českých uživatelů, v 'internetově vyspělých zemích' 75 procent," uzavírá Rafaj.

Další nováčci Evropské unie i ostatní rozvojové země už tak velký pokrok podle EIU neučinili. Nedostatky vykazují v technologické infrastruktuře, bezpečnosti internetu, transparentnosti i inovaci. Prostor ke zlepšení je však i v Česku. "Je nutné zlevnit a zrychlit internet. Bohužel stát tuto síť zatím vnímá jako cosi bezvýznamného, s čím si trh poradí sám," dodává Nielsen s tím, že dokud nestoupne priorita internetové infrastruktury, moc se toho v Česku k lepšímu nezmění. Důležitá je podle expertů stále i osvěta "k čemu nám ten internet vůbec bude".