Pěstitelé začínají s výsadbou květin

Více slunce a stoupající venkovní teplota jsou pro mnohé pěstitele důvodem k výsadbě rostlin na zahradě nebo k ozdobení balkonu květinami. S blížícím se létem mají opět zahrádkáři a balkonoví estéti možnost projevit své pěstitelské dovednosti a naplnit zimou potlačované touhy. Jiní s pěstováním rostlin teprve začínají a v zahradnictvích a květinářstvích mají napilno. "Lidé opět začínají zdobit terasy a balkony různými květinami. Využívají oblíbené muškáty, fuchsie, petunie nebo květiny různě kombinují," prozradila zaměstnankyně zahradnictví Arnica Věra Martínková. Kombinují se třeba stále zelené rostliny s kvetoucími.

Do kompozice se ještě mohou přidat letničky, tedy květiny s několikaměsíčním květem. Pokud si někdo vysází do květináče nebo korýtka více druhů rostlin, měl by dbát na sladění specifických požadavků každé z nich. Není například možné dát do společného květináče rostlinu, která potřebuje kyselou zeminu, s květinou, jež se musí vápnit. Podobně nejde dohromady ani pěstovaní vlhkomilného druhu s druhem suchomilným. "Pro začínající pěstitele je rovněž důležité dodržovat uspořádání jednotlivých vrstev při osazování nového květináče," uvedla Věra Martínková. Na dno květináče či jiné nádoby je dobré dát drenážní vrstvu, díky níž může zem i rostlina lépe dýchat a v případě přelití se z půdy hned nestane bahno. Jako drenážní vrstvu lze použít písek nebo hliněné střepy ze starých květináčů. Druhá a největší vrstva je samotná zemina tvořená nejlépe vhodným zahradnickým substrátem. "Doplňková třetí vrstva může mít estetickou, ale i praktickou funkci," radí Věra Martínková. Keramzit v půdě udržuje déle vlhkost a z části může bránit i růstu plevelu.

Jak na plevel

Vysadíme-li na zahradě rostliny, můžeme je lehce obsypat například stromovou kůrou. Ta zpočátku brání prorůstání plevelu a časem se rozloží a splyne se zeminou. "Dvouděložné plevele jako sedmikrásky nebo pampelišky často vadí majitelům anglických trávníků," řekla pracovnice zahradnictví. Jestliže se chtějí nežádoucí vegetace zbavit, mohou použít speciální prostředky na likvidaci dvouděložných plevelů, přičemž jednoděložný travní porost zůstane nedotčen. Veškerý plevel prorůstající například zámkovou dlažbou může zlikvidovat přípravek typu Roundap. Čerstvě vysazené květiny je zapotřebí hojně zalévat. Asi jeden měsíc, než zcela zakoření, by se měli rostliny hnojit jen přírodním kompostem. Poté se může pravidelně přihnojovat umělými hnojivy typu Cererit, MPK a dalšími. "Jedna z typických chyb, kterou lidé dělají, je to, že na podzim a v zimě venku umístěné rostliny nezalévají," upozornila zaměstnankyně zahradnictví. Nezkušení pěstitelé si myslí, že voda rostlinám za snížené venkovní teploty ublíží. Opak je pravdou, a tak by se měly některé květiny přezimující třeba na balkoně začátkem zimy i v jejím průběhu občas zalít. Za dvacetistupňových mrazů by však velký přínos zalévání nemělo.

Živé ploty a stromy

Živé ploty jsou čím dál více k vidění u rodinných domů. Prostříhávají se dvakrát ročně. Nejprve na přelomu června a července, a poté koncem září či na začátku srpna. "V současnosti je dost moderní "stále zelený" živý plot z túje," informovala Věra Martínková. Při odstraňování keřů, které zabírají více než 40 m plochy, musí mít přitom majitel pozemku souhlas daného odboru životního prostředí. Také u kácení stromů musí běžný občan, jemuž pozemek patří, žádat o povolení. Městský úřad schvaluje jen kácení stromů, které mají ve výšce 1,3 metru nad zemí průměr nejméně 80 cm. Jestliže dochází v souvislosti s pokácením stromu k ekologické újmě, nařídí radnice náhradní výsadbu. Prořezávání stromů by podle pracovníků městského úřadu měly provádět specializované firmy. Prořez ovocných stromů se provádí před začátkem jara, většinou na přelomu února a března.