21. ročník Memoriálu Jindřicha Steinitze

Vladimíra TICHÁ , Snímky Jan TICHÝ

MVDr. Ing. Jindřich Steinitz patří mezi významné osobnosti české kynologie. Jeho jméno je nejvíce spojováno s plemenem německý krátkosrstý ohař, které choval, cvičil, pro které byl od roku 1960 hlavním poradcem chovu a u kterého zavedl liniovou plemenitbu a také kontrolu dědičnosti. Jeho přístup k chovu vycházel z teoretických znalostí i z praktických zkušeností získaných nejen u psů, ale i u koní. Byl velkým odpůrcem příbuzenské plemenitby a za ideální považoval spojení, při kterém byly zachovány tři volné generace předků. Dalo by se říci, že předběhl svoji dobu a že názory, které zastával jsou platné i dnes. Jeho kniha „Ohaři - výcvik, exteriér, plemenitba“ patří k tomu nejlepšímu, co může mít člověk zajímající se o kynologii ve své knihovně. MVDr. Ing. Steinitz se narodil 13. března 1895 v Jižních Čechách, konkrétně v obci Libějice. Právě do Jižních Čech se ve dnech 7. 8. 8. 2004 symbolicky vrátil 21. ročník soutěže, kterou jsme dříve znali pod názvem „Soutěž o putovní pohár Dr. Ing. Steinitze“ a která v posledních letech běží jako „Memoriál Jindřicha Steinitze“.

Sídlem memoriálu bylo Veselí nad Lužnicí a prostory určené pro jednotlivé disciplíny se nacházely v jeho okolí. Celou oblast postihly před dvěma lety povodně, jejichž dopad je stále znát jak na množství zvěře, tak na struktuře půdy. V praxi to znamenalo, že bylo třeba vypouštět zvěř a že díky panujícímu vedru zem dýchala horkem. Práce na „velkém poli“ určitě nebyla jednoduchá, ale i „malé pole“ kvalitu nosu řady psů prověřilo. Vlečky i dohledávka se zkoušely v prostoru, který ohraničovaly vysoké stromy a ve kterém se vítr někdy choval nevyzpytatelně a během chvilky dokázal změnit směr o 180 stupňů. Vodní práce probíhaly na rybníku Sax v honitbě MS Drahov. Přístup k vodě byl pozvolný, hladina celkem klidná a prostředí typicky jihočeské. Některým psům dělal trochu problémy blízko břehu z vody vyčnívající pařez, který přitahoval jejich zájem a prověřil jejich ovladatelnost na hluboké vodě. Těm, kdo startovali ráno jako první, ztěžovaly práci šikmo dopadající sluneční paprsky, které se odrážely od hladiny rybníka a psy oslňovaly. Výborně zazvěřené rákosí bylo dobrým předpokladem pro splnění požadavku pro přiznání čekatelství Mezinárodního šampionátu práce CACIT. Místy bylo velmi husté a těžko prostupné. Přesto nebo možná právě proto v těchto úsecích ukazovali psi nejlepší práci.

Na slavnostní zahájení soutěže se dostavilo 19 německých krátkosrstých ohařů. Účast byla opravdu mezinárodní. 9 psů bylo z České republiky, 5 z Německa, po dvou zástupcích mělo Slovinsko a Slovenská republika a 1 pes přijel z Chorvatska. Mezinárodní obsazení memoriálu dávalo dostatek možností pro porovnání přístupu k jednotlivým disciplínám v různých státech. Asi největší rozdíl je možné vidět v oblasti, kterou by bylo možné označit jako technickou nebo spíše výcvikovou. Patří sem menší požadavky na způsob předání zvěře, ale i různé hlasové povely či mávání rukama v době, kdy se pes vrací např. z vlečky.

Memoriál úspěšně absolvovalo 15 psů. Zadáno bylo deset I. cen, tři II. ceny a dvě III. ceny. Vítězem memoriálu se po vyrovnaném výkonu a s plným počtem bodů (332) stala ušlechtilá a vytrvalá fenka Majka z Prosečské Vysočiny, vedená panem Jaroslavem Skálou. Předvedla nejlepší práci na poli, získala čekatelství šampionátů CACIT a CACT a její vůdce si mimo řady jiných cen odvezl ze soutěže i krásné kolo. Druhé místo, r. CACIT a r. CACT obsadil Vigo Afoli, kterého vedl pan Tomáš Viktora. I tento pes měl plný počet bodů a o pořadí rozhodla ustanovení Zkušebního řádu. Pes s výborně vyjádřeným pohlavním výrazem pracoval s nesmírnou chutí, neutuchajícím zájmem a radostí. Dokazoval to i způsob, jakým předával zvěř. Žádné plivání nebo překusování, ale vysoko zdvižená morda a ochotné čekání na okamžik, kdy vůdce zvěř odebere. Vigo Afoli obdržel hodnocení za nejlepší vodní práci. Třetí místo, I. cenu a 326 bodů získal Toxy Kořenice vedený panem Jaroslavem Novákem, který ztratil na vítěze pouze v jediné disciplíně. Pokud by tuto dvojici někdo natáčel, mohl by výsledný materiál sloužit jako učební pro ty, kdo nevědí, jak má výkon ohaře a tomu odpovídající práce vůdce vypadat.

Memoriál Jindřicha Steinitze pořádá Klub chovatelů německých krátkosrstých ohařů. Jako ostatní klubové akce je i on záležitostí spíše rodinnou. Je ale také příležitostí vidět práci řady psů. Memoriál běžel podle zkušebního řádu pro Podzimní zkoušky s tím, že voda se zkoušela podle řádu platného pro Memoriál Karla Podhajského. Jsou lidé, kteří zastávají názor, že právě tento typ memoriálu nebo spíše na něm zkoušené disciplíny jsou z hlediska ohaře typickým pracovním výkonem. Ten, kdo zvažuje, odkud si vzít štěně nebo kým krýt určitě neudělá chybu, když na takovéto akci hledá informace.