Mláďata ohrožují lidé a divoká prasata

Mnohá mláďata lesní zvěře se z života dlouho neradují. Hynou pod koly aut i v soukolí zemědělských strojů. "Srnky kladou mláďata zhruba od konce května do poslední třetiny června. Nejhorší je, že srnčata se ve vysoké trávě v případě ohrožení instinktivně přikrčí k zemi a neutečou," řekl včera předseda Okresního mysliveckého spolku Českomoravské myslivecké jednoty v Č. Krumlově Miroslav Trost. Proto by měli zemědělci zahájení žatvy včas nahlásit myslivcům, kteří pak louku projdou se psy. Ovšem ani tento systém není stoprocentně účinný.

"V prvních dnech po narození má mládě minimální pach a psi ho necítí. Navíc se pro vyhledávání mláďat dají používat jenom velcí psi a těch je mezi myslivci minimum, protože se střílí jenom spárkatá zvěř. Na tu se využívají barváři, slídiči nebo teriéři," vysvětlil Miroslav Trost. Zemědělci nahlašování často opomíjejí. "Sečení luk nám pravidelně dává na vědomí například Agro Beta Rychnov nad Malší," chválí Miroslav Trost.

Eliminovat ztráty zvěře by mělo pomoci plašící zařízení na zemědělských strojích. "Dnes už je zemědělci nemontují. Už to nemají nařízeno, tak jako dřív. Bývalo účinné tak z padesáti procent - ale jak na kterou zvěř," podotkl předseda.

Nejde jenom o srnčí a zajíce. Při sečení a mulčování luk jsou ničena i hnízda koroptví, bažantů a tetřívků. "Velké nebezpečí ale představují i divoká prasata. Jdou po vejcích, srnčatech i zajíčcích. Postupují v rojnici a vyluxují to škaredě," řekl Miroslav Trost.

"Plašící zařízení nemá vůbec žádný účinek," tvrdí traktorista ze Zemědělského družstva Dolní Třebonín. "Vždy jsem z toho špatný, když zvířata žijící v trávě vyseču. Nejde jenom o srnčata a zajíce, ale i o obojživelníky a ptačí hnízda. Z traktoru je v té vysoké trávě vůbec není vidět," řekl včera. "Myslím proto, že je perfektní zavedení Natury 2000. Potravin pro lidi je dost a jejich výroba se tudíž může klidně omezit."