Zemědělci budou muset tvrdě šetřit, jinak nemají šanci přežít

Jen za cenu razantních úspor se zemědělcům ve Zlínském kraji podaří překonat letošní ztrátovou sezonu. Budou šetřit na hnojivu, omezí nákup nové techniky, někteří sníží platy svým zaměstnancům.Výnosy obilí a řepky jsou kvůli rozmarům počasí až o třetinu nižší, než bývá obvyklé. Prodejní ceny přitom zůstávají na stejné výši."Musel jsem lidem snížit mzdy v průměru o patnáct procent. Nemůžu si také dovolit nakoupit novou techniku, i když ji potřebuji," říká soukromý zemědělec ze Zlínska Rudolf Slavík.Také jeden z největších pěstitelů ve zlínském okrese, společnost Zemet z Tečovic, najíždí na úsporná opatření. Firma například už odložila nákup hnojiv, kterými měla v brzké době "poléčit" pěstitelské plochy. "Bohužel budeme šidit pole. Nic jiného nám nezbývá," říká agronom Zemetu Jindřich Václavek. Podle některých zemědělců jsou letošní výnosy nejslabší za posledního čtvrt století. Ještě hůře než ostatní je na tom Vsetínsko. Tam hlásí obilnin o třicet, řepky až o čtyřicet procent méně, než bývá obvyklé."Jsme těsně před dokončením sklizní. Myslím si, že tato čísla už se příliš měnit nebudou," hlásil ředitel vsetínské agrární komory Josef Radílek."Je to nejhorší rok od revoluce, čeká nás rekordní ztráta za posledních čtrnáct let," stýská si agronom palkovické firmy Beskyd Agro Slavomír Bača.Podle pěstitelů se na špatné sklizni podepsal loňský deštivý podzim. Ozimé obiloviny byly proto zasety se zpožděním. Slabé rostlinky pak hodně podlehly lednovým holomrazům spojeným s větrem. Do toho přišel ještě horký květen. Co se podařilo sklidit, má proto i horší kvalitu. Obilí je zaschlé, zrna jsou malá. "Zrno je menší, kvalita snížená. Pšenici asi neprodáme jako potravinářskou, ale jen na krmení. Pokud nám nepomůže stát, budeme na hranici udržení," podotýká agronom Zemědělské akciové společnosti Kylešovice na Opavsku v sousedním Moravskoslezském kraji Stanislav Kvasnička.Pěstitelé chtěli s prodejem obilí počkat, až se zvednou jeho ceny. Mnoho jich ale muselo začít prodávat. Nemají totiž většinou na vybranou. Potřebují peníze, a většími finančními rezervami nedisponují."Máme signály, že by se ceny měly zvýšit, a moc rádi bychom si na to počkali. Museli jsme ale zaplatit kombajny, které nám sklízely řepku, proto jsme už s prodejem části úrody začali," říká Václavek."Do konce srpna musím zaplatit úvěr, takže už prodávám. Ztrátu jsem vypočítal zhruba na sedm a půl tisíce korun na hektar ozimé pšenice," uvádí dále Slavík.Podotýká, že se ze zisků ani nezaplatí náklady, což může být cesta do pekel. Budoucnost zemědělců v kraji bude značně nejistá, pokud jim nepomůže stát. V to však mnoho z nich nevěří.