Evropský výzkum objevuje řešení ekologického dopadu antibiotik
29.07.2003 | Ekolist.cz
Na nedávné tiskové konferenci ve švédském Göteborgu byly prezentovány výsledky tří výzkumných projektů financovaných Evropskou komisí (ERAVMIS, REMPHARMWATER a POSEIDON), které se zaměřily na dopad lidských a veterinárních antibiotik na životní prostředí. Aby bylo jasné, jak se tyto léky dostávají do prostředí, konala se prezentace v největší skandinávské čističce odpadních vod. Podle vědců se v posledních deseti letech spotřebovalo 12 500 tun antibiotik ročně, a jejich konzumace stále narůstá.
Antibiotika jsou vstřebána do těla pouze částečně a tisíce tun jich odchází do životního prostředí vyměšováním. Poslední výzkumy dokazují, že antibiotika lze v současnosti nalézt jak v odpadních vodách komunálních, tak v odpadech pocházejících ze zemědělství. Pokud nic nepodnikneme, varují vědci, tato antibiotika zamoří naše zdroje pitné vody i půdu.
„Výzkum v této oblasti začal v západní Evropě už v polovině 80. let a nejen, že objevil dopady na životní prostředí, ale navrhl i řešení, jak jejich vliv minimalizovat,“ vysvětluje komisař pro výzkum Philippe Busquin. „Výsledky výzkumu přinášejí užitek průmyslu i spotřebitelům.“
Zbytky antibiotik, ale i dalších léků jako hormonální antikoncepce, léků proti bolesti a proti kardiovaskulárním chorobám byly zjištěny v mnoha evropských zemích. Stupeň odstranění jednotlivých lékových sloučenin procesem čištění vody je proměnlivý, některé standardní techniky však nejsou schopné je eliminovat. Důsledkem je kontaminace řek a v některých zemích i povrchových vod. (V několika případech byly rezidua antibiotik jako produkty metabolismu nalezeny i ve zdrojích pitné vody, např. v Německu.)
Navíc je třeba pojmenovat chování veterinárních antibiotik v půdách a jeho možné vlivy na životní prostředí, protože jakmile je lék předepsán, dostává se do životního prostředí přímo ze zvířat na poli ale i nepřímo, hnojením chlévskou mrvou.
Odolnost vůči antibiotikům, zřetelná po celém světě, působí potíže při léčení chorob. Mimoto se ukazuje, že díky vystavení antibiotikům se mění i mikrobiální populace. Je důležité získat co nejvíce znalostí o těchto látkách a jejich chování a vlivu, aby byla nalezena praktická opatření k boji s tímto problémem.
Projekty ERAVMIS, REMPHARMWATER a POSEIDON poskytují první data v evropském rozsahu a navrhuje, jak antibiotika odstranit jak z odpadních vod, tak z pitné vody (např. ozonizací nebo slunečním zářením).
Podrobné informace o jednotlivých projektech lze najít na adresách www.cranfield.ac.uk/ecochemistry/eravmis, www.unina.it/~rmarotta a www.eu-poseidon.com.
Iva Nachtmannová
Další články v kategorii
- Zemědělci od koalice pro boj se suchem očekávají dlouhodobý plán a financování (18.08.2026)
- Tropy už se do konce prázdnin nevrátí. Bude deštivo, přidají se i bouřky (18.08.2026)
- MZe: Žně jsou u konce, úroda obilovin i řepky je meziročně nižší (18.08.2026)
- Lactalis kupuje za 1,34 miliardy dolarů britskou divizi Saputa (18.08.2026)
- Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny (18.08.2026)
- Déšť přinesl vláhu, ale nerovnoměrně. Který kraj měl nejvíc a který nejmíň (18.08.2026)
- Investice do boje se suchem musí být komplexní, opatření v krajině doplní posílené vodohospodářské investice (18.08.2026)
- Špatná sklizeň je problém na jednu sezonu, špatná zemědělská politika může škodit příštích sedm let (18.08.2026)
- Rybníkáři vybudují nové rybníky, či odbahní a zrekonstruují stávající. Ministerstvo zemědělství jim na to dá 250 milionů korun (18.08.2026)
- Seno podražilo až pětinásobně (18.08.2026)

Tweet



