Globalizace, EU a regionální rozvoj

V červnu proběhlo ve švýcarském městečku Martigni zasedání Výboru pro politiku územního rozvoje OECD (Organizace pro hospodářkou politiku a rozvoj), které si položilo za úkol diskutovat problémy regionálního hospodářského rozvoje v prostředí světové globální ekonomiky. Konference potvrdila jeden z paradoxů globální hospodářské soutěže: s globálním šířením techniky, kapitálu, výroby a informací ztrácejí národní hranice na významu, ale zároveň se zvyšuje význam lokálních oblastí - regionů, které se stávají hnacími motory národní prosperity. Aby regiony dosáhly úspěchu v globálním měřítku, musí být schopny maximálně využít svůj specifický potenciál tvořený geografickým umístěním, lidskými zdroji apod. Úloha centrální vlády je pak jen ve vytváření podmínek pro tento rozvoj a především v iniciování důsledné reformy státní správy a veřejných financí, která by odstranila administrativní překážky v rozvoji soukromého sektoru v dané oblasti. I když soukromý sektor hraje prvořadou roli, státní politika formuluje podnikatelské prostředí podporující investice, inovace, rozvoj a tvorbu pracovních míst. Zvyšování konkurenceschopnosti regionu vyžaduje koordinovanou činnost soukromého a veřejného sektoru. Centrální vlády by si naopak měly odpustit ty nástroje, které podle většiny zástupců zemí OECD, sice uměle vyvolají ekonomický růst, ale v žádném případě nepovedou k udržitelné konkurenceschopnosti regionů a tím ke zvyšování platů a životní úrovně v regionech. Mezi tato opatření patří například řada dotačních programů, jejichž užitek je sporný. Proto se dnes, zejména v Evropské unii, vedou debaty o koncentraci zdrojů na aktivity, které mají rozvojový potenciál a nejsou pouze redistributivní. Regiony České republiky budou mít již brzo možnost čerpat prostředky z fondů Evropské unie. S ní jsme zahájili závěrečná jednání o jejich využití. Hlavní cíle by se daly shrnout jako zaměření na investiční aktivity, které posunou Českou republiku na vyšší příčku technologicky vyspělých zemí s ekonomikou založenou na znalostech a inovačních schopnostech. Prostředky Evropské unie bychom měli soustředit k posílení konkurenceschopnosti ekonomiky (podpora inovací v průmyslu a službách, transfer technologií, produkce zboží a služeb s vysokou přidanou hodnotou) a k rozvoji lidských zdrojů, na nichž záleží budoucí prosperita České republiky. Podporovat budeme i zlepšení dopravní infrastruktury a životního prostředí. K tomu budeme mít z EU v letech 2004-2006 k dispozici 2,5 miliardy eur. Věřím, že dojednáme dobré podmínky nejen pro rozvoj regionů, ale i pro růst ekonomiky a životní úrovně občanů.