Polský rolník žije z podstaty
09.06.2003 | Hospodářské noviny
Polští rolníci by jako jedni z prvních mohli ve svých peněženkách pocítit kladné účinky vstupu do Evropské unie, jemuž se většina z nich brání. Už napřesrok mohou získat peníze formou přímých plateb a další prostředky ze strukturálních fondů. To vše v případě, že konečný výsledek víkendového referenda v Polsku vyzní ve prospěch členství.
Země nikoho
Právě budoucnost polského rolníka v jednotné a vysoce konkurenční Evropě vyvolávala v této zemi už s několikaletým předstihem největší emoce a obavy. Varšavští vyjednávači v Bruselu kromě jiných výhod nakonec vybojovali i právo na přímé platby, na něž unie nechtěla přistoupit. Přesto nebude jednoduché je ve specifických polských podmínkách uplatnit. Značnou překážkou se může stát roztříštěnost sektoru, jaká nemá v Evropě obdoby, a neujasněnost vlastnických vztahů. Každého, kdo uvidí Polsko z ptačí perspektivy, překvapí krajina rozbitá na nesčetné množství políček a záhumenků. "Až v sedmdesáti procentech případů je vlastnictví půdy v Polsku právně nejasné a devět z deseti nájemních smluv bylo uzavřeno jen tak, na čestné slovo. Řádná evidence půdy je přitom podmínkou pro obdržení unijní finanční pomoci," připomněl v obsáhlé sondě týdeník Polityka.
Milióny bez práce
V Polsku se po válce nepovedla kolektivizace a vzniku velkých soukromých farem bránilo tehdejší politické zřízení. Po roce 1989 byl venkov vystaven působení tržních sil, zahraniční konkurenci, ale také zcela novým průvodním jevům transformace. Z někdejších velkých "staveb socialismu" se na venkov po propouštění na počátku devadesátých let vrátily statisíce dělníků. "Půda přestala být zdrojem blahobytu, společenského vzestupu a nezávislosti. Dnes je pro mnohé jen záchranným kruhem, metodou přežití, protože zahrada na rozdíl od firmy obvykle nezbankrotuje," tvrdí socioložka Barbara Fedyszak-Radziejowská. Výsledky loňského sčítání lidu hovoří jasně: V Polsku se zemědělsky využívá 60 procent rozlohy země, to znamená asi 19 miliónů hektarů půdy. Na ní je kolem tří miliónů hospodářství, z toho 1,96 miliónu větších než jeden hektar, tedy takových, na něž se budou vztahovat unijní dotace. Zbylý milión hospodářů produkuje jen pro vlastní potřebu, nic neprodává a nevěří, že by na jeho situaci mohla integrace něco změnit. Z 38,5 miliónu obyvatel žije na venkově 14,5 miliónu. Většina jen přežívá, i když jsou zde patrné regionální rozdíly. Na západě země v posledních letech přibývá velkých farem evropského typu, horší je situace ve východních a podhorských oblastech.
Malá a nevýkonná
Jednotlivá hospodářství jsou často rozparcelována na desítky dílů, protože podle tradice musel otec dát každému potomku kousek půdy. Obdělávat políčka rozházená po kraji je natolik vyčerpávající a nákladné, že je mnozí rolníci nechávají ležet ladem, tím spíš, že na většině území je půda slabší nebo průměrné kvality. Před začleněním země do Evropské unie se každý pozemek musí objevit v evidenci jednotného systému IACS. Ten nákladně a za velkých zmatků vybudovala a spravuje Agentura pro restrukturalizaci a modernizaci zemědělství (ARiMR). Média, která s údivem sledovala její počínání při zakázce na povinné "náušnice" pro hovězí dobytek, nevěří, že si s evidencí půdy poradí.
Další články v kategorii
- Souhrn událostí uplynulých dní – 14. – 16.8. 2026 (17.08.2026)
- Sucho žene zvířata na jatky (16.08.2026)
- Lesy v Pardubickém kraji se mění ve prospěch listnatých dřevin (15.08.2026)
- Hašení požáru špatnými hasicími prostředky, říká o Babišově koalici proti suchu zemědělec Štefl (14.08.2026)
- Evropu sevřela už pátá letošní vlna veder. Opět za ni může tepelná kupole (14.08.2026)
- Experti: Sucho v ČR pomůže řešit kombinace zadržování vody v krajině a nádrží (14.08.2026)
- Vláda chce na boj proti suchu čtyři miliardy korun a speciální zákon (14.08.2026)
- Horké a suché počasí nahrává vosám. Jejich hnízda letos rostou za mimořádně teplých nocí rychleji (14.08.2026)
- Společnost Maso uzeniny Polička se po dvou letech ztrát vrátila k zisku (14.08.2026)

Tweet



