Konkurence v EU bude, nebojme se jí, vyzývá ministr

Ministr zemědělství Jaroslav Palas tvrdí, že se však domácí potravináři konkurence bát nemusí.

Česká marketingová agentura, která by propagovala výrobky v zahraničí, zatím neexistuje. Státy Evropské unie se velmi dobře připravují na vývoz svých potravin, zatímco my ne. Kdy začne agentura fungovat?

Chceme, aby začala fungovat na přelomu roku. Myslím si, že udělá to samé, co německá či další agentury v ostatních zemích. Bude propagovat české potravinářské výrobky na zahraničních trzích.

Někteří ředitelé prorokují, že po vstupu do unie zkrachuje 70–80 procent našich potravinářských firem. Neobstojí v tvrdé konkurenci. Souhlasíte?

Nedávno jsem diskutoval s představiteli agrární komory Rakouska. Tvrdili, že po vstupu do unie obstály ty firmy, které jely na plné obrátky, a ne jen na 30 až 40 procent své kapacity. Obstály také ty, které se plně přizpůsobily přísným normám unie. Ty naše podniky, které mají zakázky a využívají naplno svých zpracovatelských kapacit, obstojí. Nevylučuji, že některé skončí, ale šanci má velká část ze stávajících firem.

K uvolnění obchodu dochází se zeměmi Visegrádské dohody. Takže nastane příliv potravin z Maďarska a Slovenska?

Co se týká liberalizace vzájemného obchodu, například s Maďarskem má jednoznačně příznivý vliv. Zatím oni k nám dovážejí více, než my k nim vyvážíme. Není nutné mít obavu z liberalizace obchodu, je však nutné prozkoumat sousední trh, srovnávat se a využít možností.

Vinaři chtějí vyšší kvótu, než je 11 tisíc hektarů vinic, s nimiž vstoupíme do unie. Dá se to do roku 2004 ještě změnit?

Co je dojednáno, platí.Vyklučené vinice máme právo obnovit a znovu dosadit. Nedošlo proto k žádnému zásadnímu poškození našich vinařů co do ploch. Unie také rozdělila ČR do dvou skupin, podle jakostního posuzování vína, kdy mírnější měřítko je dané kvótou A pro české vinaře a přísnější kvótou B pro moravské. I to je myslím v pořádku.

Evropská unie stanovila referenční výnos pro obilí 4,2 tuny Je to průměrný výnos, k němuž se váže výše dotace, a ta je podle zemědělců podhodnocená. Dá se s tím ještě něco dělat?

V Kodani byl podepsán referenční výnos, jaký dohodli vyjednavači. Vycházelo se z předem stanoveného referenčního období tří let a z nich se vypočítal průměr. Po konzultacích s našimi výzkumnými ústavy jsme zamítli rozdělit referenční výnos na dvě oblasti, ale zůstaneme u jednoho, jímž jsou 4,2 tuny. (Pozn. red.: Zemědělci chtěli jiný výnos, a tím i různé dotace pro oblast podhorskou a pro oblast úrodnou).