Politika EU je antisociální
18.03.2003 | Lidové noviny
Evropská unie přímo neupravuje velikost důchodů ani sociálních dávek. Tato oblast zatím zůstává naštěstí v kompetenci národních států. Naštěstí proto, že Evropa je příliš různorodá a sociální dávka, která by byla stejná v bohatší i chudší části, by nepochybně chudší části uškodila: Čím více se totiž sociální dávka blíží průměrnému výdělku v daném regionu, tím více odrazuje místní lidi od práce a tím větší tam způsobuje nezaměstnanost. Evropská unie ale ovlivňuje sociální situaci rodin skrze daňovou legislativu. EU stanovuje velikost nepřímých daní a nepřímé daně mají obdobný dopad jako sociální dávky. Např. zvyšování daní z cigaret funguje jako snižování sociálních dávek, protože daně z cigaret jsou tzv. regresivní, což znamená, že chudí platí na této dani větší procento svých výdělků než bohatí. Zvyšuje-li vláda kvůli EU ceny cigaret, o to méně lidem zbývá na ostatní, důležité nákupy. V oblasti daní je tedy politika EU značně asociální. Na druhé straně v EU existuje cosi, co by se dalo nazvat nadnárodní solidaritou. V současné EU platí princip, že bohatší země do společného rozpočtu odvádějí více, než z něj získávají, a naopak chudší země dostávají více, než kolik do EU platí. Zemím jako Portugalsko tak EU hradí např. rekonstrukce silnic a portugalská vláda tak může občanům nechat více peněz pro jejich vlastní použití. Tento princip by se ovšem nevztahoval na Českou republiku, pokud by se stala členem EU. Zatímco čistý příjem Řeků na hlavu činí asi 400 eur ročně a v případě Portugalců asi 200 eur ročně, česká vláda vyjednala pro první tři roky členství čistý příjem 25 eur na hlavu ročně. Vstoupíme-li do EU, tyto bohatší země než Česká republika budou dostávat mnohem více než my, což znamená opuštění principu solidarity, jehož původním smyslem bylo podporovat chudší země proto, aby mohly rychleji dohnat bohatší země. Kdyby ČR vstoupila do EU, stala by se zemí druhé kategorie, na kterou by se ˝solidarita˝ EU nevztahovala. Po uplynutí prvních tří let členství bychom se pravděpodobně stali čistými plátci a dopláceli bychom tak nejen na bruselskou byrokracii, ale i na řecké silnice či francouzské zemědělce. Hlasovat proti může být racionální rozhodnutí mnoha sociálně slabších spoluobčanů.
Další články v kategorii
- Vláda chce na boj proti suchu čtyři miliardy korun a speciální zákon (14.08.2026)
- Horké a suché počasí nahrává vosám. Jejich hnízda letos rostou za mimořádně teplých nocí rychleji (14.08.2026)
- Společnost Maso uzeniny Polička se po dvou letech ztrát vrátila k zisku (14.08.2026)
- Extrémní půdní sucho sužuje Česko. Rostlinám dochází voda (14.08.2026)
- Do Česka přichází nový burgerový řetězec. Zrodil se ve zrušených záchodcích (14.08.2026)
- Nesnězeno chce letošní rok zakončit v zisku, plánuje expanzi do malých měst (14.08.2026)
- Kritické sucho: protiopatření má ministr od sedláků na stole. Napřed je i Slovensko (14.08.2026)
- Povodí Moravy eviduje 12 úhynů ryb kvůli nedostatku kyslíku, nejvíce za roky (14.08.2026)
- Američtí zemědělci letos navzdory počasí sklidí druhou největší úrodu kukuřice (14.08.2026)
- Souhrn událostí uplynulého dne – 13.8. 2026 (14.08.2026)

Tweet



