Příští týden mohou povodně přijít opět

Rozhovor s ředitelem hydrometeorologického ústavu Ivanem Obrusníkem:

* Jak se bude vyvíjet v nejbližších dnech počasí? Čekají nás další silné bouře, lijáky a povodně?

Situace v Jihočeském kraji by se měla postupně uklidňovat a hladiny toků začnou klesat. Kritická situace však bude v samotných Českých Budějovicích, kde zlepšení můžeme očekávat až v průběhu pátku. V pátek kolem 18. hodiny bude také kulminovat Vltava v Praze. Průtok bude asi 1600 až 1700 metrů kubických za vteřinu, což je čtyřnásobek běžného průtoku. V důsledku toho se ocitne zřejmě část Kampy pod vodou. Předpověď nyní vypadá tak, že začátkem příštího týdne se bohužel trvalé srážky do Čech opět vrátí a mohou být dost silné k tomu, aby opět zvedly hladiny. Proto bude nutné další vývoj počasí a předpovědi srážek či výstrahy na případné povodně postupně upřesňovat a pozorně sledovat.

* Jsou silné bouřky v této době normálním jevem?

Bouřky s přívalovými dešti, které mohou způsobit povodně, nejsou v létě ničím neobvyklým. Je však rozdíl mezi tím, k čemu nyní došlo v jižních Čechách a ve středních Čechách v Říčanech. V jižních Čechách je to povodeň na větší ploše, která vznikla z trvalejších srážek. V Říčanech jde o typickou bleskovou lokální povodeň z přívalových dešťů. Příroda nám takové situace bohužel připravuje. Varováním se snažíme předejít možným následkům.

* Udělali jste to i v případě těchto dvou povodní?

Ano. Dávali jsme výstrahy a předpovědi dalšího vývoje povodňové situace, zejména pro jižní Čechy. Všechny tyto informace předáváme do systému krizového řízení a integrovaného záchranného systému prostřednictvím hasičského záchranného sboru a povodňových orgánů.

* Je současný výskyt bouřek a silných dešťů a povodní způsoben trvalou změnou zemského klimatu?

Řada odborníků skutečně zastává názor o spojení extrémních jevů včetně povodní s oteplováním naší Země. Jsou však i jiní, kteří tvrdí, že k tomuto soudu nemáme dost údajů z minulosti. Obecně převažuje názor, že určité oteplování Země v posledních letech může výskyt bouří, a tím i povodní, zvyšovat, a to proto, že procesy v atmosféře probíhají bouřlivěji.

* Zajímá se z vašeho pohledu o povodňovou situaci nová vláda, která dostala ve středu důvěru?

Ano. Od začátku této povodňové situace do ní skočila doslova rovnýma nohama a o situaci se velmi zajímá. Posíláme informace nejen ministrovi životního prostředí Ambrozkovi, ale na žádost premiéra Špidly i jemu. Jde nejen o aktuální situaci, ale i o prognózu na několik hodin či dnů dopředu. Věřím, že tato vláda bude věnovat velkou pozornost zvyšování bezpečnosti občanů jak před přírodními pohromami, tak i jinými druhy krizových situací, a tedy i zdokonalování předpovědní a výstražné služby. Máme stále co zlepšovat a modernizovat. Předpokládá se, že varování s předstihem větším než 30 minut by mělo vyloučit ztráty na životech. Silné bouřky ale vznikají obvykle ve večerních či nočních hodinách, což jejich nebezpečnost ještě zvyšuje.

* Jaký varovný systém by například pomohl při lokálních bouřkách, a tedy možnosti lokálních povodní?

Nemůžeme dostatečně přesně určit místo a čas úderu silných bouřek. Mají silně lokální charakter. Přesto existuje systém, který nazýváme Alert. Například v USA je velmi rozšířen. Skládá se z několika čidel - srážkoměrů a někdy i ze snímačů výšky vodní hladiny spojených s vyhodnocovací jednotkou, obvykle PC, která reagují na rychlé a intenzivní srážky či vzestup hladiny místního potoka či říčky a automaticky vzbudí starostu či hasiče v příslušné obci.

* Je tento projekt i u nás?

Zatím ne. Jeden pilotní systém jsme však postavili v obci Olešnice v Orlických horách. Stojí zhruba čtvrt miliónu. Obdobným způsobem by měly být budovány i v dalších obcích, které jsou z důvodu své polohy a charakteru krajiny potenciálními přívalovými povodněmi nejvíce ohroženy. Měly by se na to najít peníze.