Zemědělci čekají špatnou úrodu. A nejen kvůli počasí

Ani předpokládaný obrat počasí k lepšímu zřejmě nevyhladí vrásky zemědělců, kteří čekají špatnou úrodu. Nejhorší výsledky přinese na Vysočině sklizeň řepky a nízké výnosy z polí osetých ječmenem. Potravinářské obilí bude letos sice podle zemědělců poměrně kvalitní, ale i jeho výnosy malé. Hlavním nepřítelem agrárníků však zřejmě není počasí a špatné výnosy, ale zemědělská obchodní politika státu. "Letos bude horší rok, protože jsou nejen nižší výnosy, ale i nižší výkupní ceny v rostlinné i živočišné výrobě," soudí Kamil Zajíček ze žďárské okresní Agrární komory. Na některých okresech už sklizeň řepky značně pokročila, ale kupříkladu ozimý ječmen dosud zemědělci teprve začínají sklízet. "Dozrávání je dřív, ale výnosy jsou slabší. Do žní teprve budeme vjíždět a na jihu okresu ještě není sklizená řepka. Po neděli si uděláme statistiku," řekl Zajíček. Také na Havlíčkobrodsku čekají méně ozimého ječmene. "Mívali jsme 52 až 44 metrických centů z hektaru, letos bude zhruba 43 nebo 44 metráků. Celkově bude možná malinko lepší kvalita potravinářského obilí, ale výnosy budou nižší," řekl Petr Zgarba z havlíčkobrodské Agrární komory. Výnosy z ploch osetých řepkou budou letos z většiny oblastí pravděpodobně o deset až patnáct procent nižší než loni. Plochy oseté řepkou totiž ohrožuje celoevropsky se šířící nákaza hmyzím škůdcem bělomorkou kapustovou. Bělomorka vyžírá dužniny a stonek řepky. Předseda Svazu zemědělských družstev a společností na Pelhřimovsku Antonín Sůva se domnívá, že příčinou malé úrody řepky je velká nabídka odrůd, z nichž si mohou zemědělci na trhu vybrat. "Některé zde nejsou vyzkoušené, některé se sem nehodí, a pěstitelé mnohdy nevybírali dobře předplodinu, vhodnost pozemku, či jeho sluneční expozici. Na výnosech se projeví odrůdové složení a to, kde se řepky neošetřovaly," řekl Sova. Na řepce zřejmě letos nejvíc zemedělců prodělá - a naříkat budou hlavně ti, kteří ji oseli na velkých plochách. "Kdo má řepky nad sto hektarů, bude mít milionové ztráty," prognózuje Zgarba.

"Největší propad je u řepky. Všichni čekali výnosy 25 až 32 metráků na hektar, ale to letos až na výjimky nebude," souhlasí Karel Coufal z třebíčské Agrární komory. Výkupní ceny řepky šly dolů - zatímco loni ji obchodníci vykupovali od zemědělců za více než šest tisíc korun za jednu tunu, letošní cena se pohybuje kolem 5,4 tisíce korun. Podle Zgarby je podobný problém i v oblasti brambor. "Republiku zaplavují levné nahnilé brambory z Itálie, které byly jinde v Evropě neprodejné. V tomto směru působí naše republika jako septik a zároveň tím podráží nohy domácím producentům brambor nesrovnatelně kvalitnějších. Může proto přijít doba, kdy bude česká brambora téměř vzácností," obává se Zgarba. Upozornil, že v kombinaci s letos dosud nejvyššími cenami paliv, postřiků a hnojiv pro zemědělce se nejeví jejich ekonomická budoucnost pro příští měsíce příliš světle. Část polí na Vysočině postihla také krupobití. To ale není nejtíživější problém. "Nejvíc nás bolí podmínky vývozu a dovozu. Obchod se zemědělskými produkty mají v rukou mimozemědělské subjekty, které to neumí. Například pekaři budou prý muset zdražovat rohlíky. Ale jak je to možné, když jsme loni prodávali za více než čtyři tisíce korun na tunu pšenici, ale letos maximálně za 3,2 tisíce? Je to k nepochopení," řekl Sůva.