Čas a místo úderu silných bouřek nelze přesně předpovědět

ŘEDITEL HYDROMETEOROLOGICKÉHO ÚSTAVU IVAN OBRUSNÍK:

* Jsou silné bouřky v této době u nás normálním jevem?

Výskyt bouřek s přívalovými dešti, způsobujícími povodně, není v létě neobvyklým jevem. Někteří odborníci se přiklánějí k názoru, že určité oteplování naší Země v posledních letech může výskyt bouří zvyšovat.

* Jsou povodně na Moravě častější než v Čechách? V posledních letech to tak vypadá.

U velkoplošných povodní tomu tak patrně je, i když dosud největší zaznamenaný 24hodinový úhrn 345 mm byl v Čechách na Nové Louce v Jizerských horách v roce 1897. Avšak pokud jde o přívalové povodně, jsou více méně náhodně rozloženy na území celé ČR. Můžeme tak srovnat 171 mm spadlých srážek tento týden v pondělí mezi 18 h 30 min a 20 hodinou v Olešnici na Blanensku se srážkou 204 mm v Deštném v Orlických horách spadlou v červenci 1998.

* Povodně z přívalových dešťů v tomto týdnu byly velice rychlé a nebezpečné. Dá se proti tomu něco dělat?

Silné bouřky v těchto dnech přinášejí průtrže mračen a velmi rychlé povodně, často zvané přívalové či bleskové, které mohou udeřit prakticky kdykoliv a na jakémkoli místě, a často nelze před nimi ani varovat. Mají silně lokální charakter a ovlivňuje je i terén, a proto se nedají přesněji předpovědět. Tyto povodně udeří obvykle tam, kde se voda z intenzívních srážek soustředí do koryt malých potoků, terénních brázd, ale i silnic apod., kde voda vytvoří rychlé vlny, které zatopí a často i smetou vše, co je jim v cestě. Prvotní příčinou jsou však silné srážky.

* Jaká je v těchto situacích činnost Českého hydrometeorologického ústavu, který řídíte?

Využíváme všech prostředků, abychom především na nebezpečí těchto bleskových povodní upozornili a obyvatelstvo varovali.

(Pokračování na str. 5)

(Pokračování ze str. 1)

* Od povodní v roce 1997 udělal váš ústav v této oblasti nějaký pokrok?

Jistě. Například reorganizací prošla předpovědní a výstražná služba (PVS), jsme napojeni na systém krizového řízení ČR a integrovaný záchranný systém atd. Předpovědní a výstražná služba je neustále zdokonalována, avšak pomáhá především u povodní většího rozsahu a na větších tocích, kde je nyní na dobré úrovni. Dokážeme nyní předpovídat silné deště či větší povodně poměrně přesně a s větším předstihem. Na neštěstí má tento systém omezené využití u bleskových lokálních povodní, což způsobuje především jejich velmi rychlý průběh a lokální charakter. Nemůžeme dostatečně přesně předpovědět ani čas či místo úderu těchto silných bouřek. Jedinou možností je vydávání upozornění a výstrah na tyto bouřky včetně možnosti krupobití či povodní bez přesnějšího určení místa a času úderu.

* Nelze určit třeba alespoň kraje?

Snažíme se varovat ty, kterých se to týká, ale někdy to platí pro celé území ČR. I to je však velmi užitečné a lidé by měli na tato varování reagovat a dávat v době platnosti varování větší pozor. Měli by též vědět, jak nebezpečí blížící se bouřky rozpoznat, jak se při ní chovat, čeho se vyvarovat apod. Zveřejnili jsme informace a pokyny o chování za bouřek na svých webových stránkách (www.chmi.cz - bezpečnost osob při bouřce). Vládě předložíme návrh modernizace předpovědní a výstražné služby.

* Jak spolupracujete s hasiči a vůbec s integrovaným záchranným systémem?

Naše předpovědní pracoviště jsou přímo spojena s operačními a informačními středisky Hasičského záchranného sboru, ať již v Praze, či v regionech a jejich prostřednictvím jsou varování šířena na další složky integrovaného záchranného systému a v konečné fázi i do ohrožených obcí. Abychom usnadnili tok informací, zejména doplňkových a grafických, k uživatelům především z veřejné správy, zřídili jsme speciální povodňové stránky, kde jsou uváděny povodňové stavy různých stupňů na hlavních tocích ČR v reálném čase (www.chmi.cz - povodňová služba). Další informace jsou i na stránkách pocasi.chmi.cz. Ale jak jsem již uvedl výše, nepomůže to u lokálních bleskových povodní.

* Opravdu nelze ještě něco dalšího pro varování před přívalovými povodněmi udělat?

Ale ano, i když je to obtížné. Protože u přívalových povodní jde o lokální události, je třeba to lokálně iřešit, a to tak, že potenciálně ohrožená obec, nebo několik, se bude chránit jednoduchým varovným systémem, který nazýváme ALERT. Těmito autonomními systémy je však třeba vybavit mnoho obcí. V USA, kde jsou silné bouřky a povodně z přívalových dešťů velmi časté, je ALERT značně rozšířen.

* Co to je?

Vlastní systém se obvykle skládá z několika čidel - srážkoměrů a někdy i ze snímačů výšky vodní hladiny spojených s vyhodnocovací jednotkou, obvykle PC, která reagují na rychlé a intenzívní srážky či vzestup hladiny místního potoka či říčky a automaticky "vzbudí" starostu či hasiče v příslušné obci. Předpokládá se, že varování s předstihem větším než 30 minut by mělo vyloučit ztráty na životech. Silné bouřky vznikají obvykle ve večerních či nočních hodinách, což jejich nebezpečnost ještě zvyšuje.

* Tak proč systém nezavedete všude?

Jeden pilotní systém jsme postavili v obci Olešnice v Orlických horách. Je velmi jednoduchý a levný, stojí zhruba 250 000 Kč. Obdobným způsobem by měly být budovány i v dalších obcích, které jsou z důvodů své polohy a charakteru krajiny potenciálními přívalovými povodněmi nejvíce ohroženy. Myslím, že resort vnitra či místního rozvoje by mohl větší projekt na budování lokálních varovných systémů v ČR financovat a odborníci z našeho ústavu by pomohli při navrhování konkrétních řešení a celkové koordinaci.