Komise chce reformu před rozšířením

Všechny evropské instituce jsou zralé na hluboké reformy. U bruselské komise budou o to citlivější, že velké země EU se bojí o ztrátu části vlivu.

Evropská komise jedná o tom, jak bude vypadat její složení a pravomoci po plánovaném rozšíření unie. Na vstup nyní čeká "až deset nových členů", jak včera v Bruselu řekl předseda Evropské komise Romano Prodi, když představoval první nástin reformy Evropské komise, v jejímž čele stojí.

Možná jich do unie vstoupí o trochu méně. I tak by se mohla komise po rozšíření zvětšit až na třicet křesel.

Resorty se sdruží do balíků pro viceprezidenty

Prodi předpokládá, že solidní a důstojný resort na každého člena rozšířené komise nevyjde. Chce vytvořit větší bloky podle obsahu činnosti. Uvažuje například o sloučení resortů vnějších vztahů, mezinárodního obchodu, rozvojových programů a humanitární pomoci. Nebo navrhuje sloučení odborů pro sociální otázky, vzdělání a výzkum.

Vzniklé celky by spadly pod místopředsedy bruselské komise. A ti by měli k ruce vždy dva až tři komisaře. Včetně zástupců nových členů.

Lze s jistotou předvídat, že se najdou oponenti. Inflace až třiceti komisařů a velikost bloků znamenají, že by viceprezidentů bylo možná i deset! Na tom může nápad pohořet.

Smlouva z Nice stanoví jen to, že každý stát má mít po jednom komisaři. Ani experti v komisi však neuměli včera říci, zda bude v roce 2004 komisařů právě jen 25, jako nových členů, anebo přechodně až třicet. O tomto vyšším počtu Prodi hovořil s pohledem do vzdálenější budoucnosti. Pro případ, že EU později přijme i Turecko a některé aspiranty ze západního Balkánu.

Budoucí počet komisařů je dosud nejasný

"Je mi ovšem jasné, že o složení a fungování komise rozhodne podle doporučení Konventu příslušná mezivládní konference," připustil před novináři Prodi, ale upozornil, že rozšíření nepočká. "Proto dáváme představu na stůl a nečekáme, až se všude ratifikuje smlouva z Nice a vstoupí v platnost," vysvětlil. To se může stát v nejlepším případě začátkem roku 2003. A na reformu komise by pak opravdu bylo málo času.

Nikdo si netroufá předvídat ani to, kdy by reformovaná komise začala fungovat. A hlavně, jakou má mít životnost. Mandát stávajícího bruselského orgánu končí v lednu roku 2005. Prodi ale soudí, že by se "pod jeho klobouk" mohlo "někdy v roce 2004, až se EU rozšíří - ať už to bude 1. ledna nebo třeba 1. července", vejít tolik komisařů, kolik bude nutné.

Schéma nevylučuje, že země, které mají po dvou komisařích, si je ponechají. Jeden z expertů ironicky poznamenal, že po rozšíření bude i komisař Günter Verheugen "z čistě technického hlediska nezaměstnaný".

Netroufal si ale v tomto stadiu spekulovat o ani o jeho osudu, ani o ostatních "dvojkách" z pěti velkých zemí EU. Byť se zatím neví, jak to dopadne, zasvěcenci v Bruselu nevylučují, že provizórium by teoreticky mohlo zahrnout i třicet komisařů (10 dnešních zemí EU by mělo nadále po jednom, pět z nich po dvou a desítka nováčků z první vlny též po jednom). Byť by takto široká sestava pobyla "na hříšti" možná rok, v nejhorším případě ale také jen něco déle než jeden semestr.

Prodi: Nechci direktoriát velkých států!

Posledním klíčovým prvkem navržené reformy Evropské komise je zásada důsledné kolegiálnosti v rozhodování. Prodi v úterý v Bruselu výslovně odmítl, aby uvnitř širší komise veřejně či tajně působil jakýsi "direktoriát velkých členských zemí". Chce si také nové členy orgánu vybírat "výlučně podle jejich osobních kvalit, a ne na základě toho, kdo jim vydal cestovní pas".

Reformovat se potřebuje také Evropská rada a jistě i Evropský parlament. "Aby to dávalo smysl, měly by mezi sebou racionalizaci své práce průběžně konzultovat," varoval Prodi. Generální tajemník rady Javier Solana navrhne už pro summit v Seville některé reformy, z nichž část by začala fungovat okamžitě.