Zemědělců přes výraznou nezaměstnanost ubývá

Pracovníků v zemědělství ubývá. Zástupci družstev se obávají, že klesající tendenci ještě více podpoří vznik průmyslové zóny mezi Kolínem a Ovčáry. "Před třemi lety jsme zaměstnávali třicet lidí. Letos jich je už jen pětadvacet," potvrdila ekonomka velimské Salimy Zdena Richterová. Dodala, že požadavek na sílu do živočišné výroby měli na kolínském pracovním úřadě jeden rok.

"Je pravda, že k nám chodili uchazeči. Přímo ve dveřích ale vyžadovali potvrzení, že o ně nestojíme, aniž tu zůstali alespoň na zkoušku," doplnila.

Představitelé zemědělských společností si nezájem vysvětlují nízkými příjmy v jejich oboru. "V současnosti není z čeho dávat. Jakmile jeden produkt ve výkupu stoupne, okamžitě jiný klesne," řekla Richterová.

V Křečhoři se navíc domnívají, že celkově v zemi vládne mínění, že práce na poli či u krav není pro obyvatele perspektivní zaměstnání. "Mocní se k tomuto problému nestaví čelem, ale úplně obráceně. Namlouvají mladým lidem, že prototypem úspěchu je jedinec ve fialovém saku s kufříkem. Potom u nich ale neexistuje potřeba vytvářet nové hodnoty," postěžoval si na nezájem Josef Poledne.

Poznamenal, že svou vinu na potížích nesou učňovské školy, jichž stále ubývá. Kvalifikovaní jedinci pak chybějí.

"Zatím máme odpovídající počet pracovníků. Ti, kteří jsou u nás celý život už ale stárnou, takže za dva až tři roky budeme muset hledat náhradu. Může se stát, že s jejich odchodem u nás nastoupí mechanizace," mínil Poledne.

V Kutlířích jsou prozatím s personálním zázemím spokojeni. "Naše pracovní skupina je v současnosti stabilizovaná. Předpokládáme ale, že se situace po otevření kolínské automobilky zhorší," konstatoval jednatel zemědělské společnosti Zdeněk Pánek.