Jirovský: Dotace po vstupu do EU vzrostou, ale náklady ještě víc

Zhruba sedm miliard korun by prodělali v roce 2004 oproti roku 2001 čeští zemědělci při vstupu do Evropské unie v případě, že by platily současné návrhy Evropské komise (EK) týkající se přímých plateb a kvót na zemědělskou produkci. Vyplývá to z analýzy Zemědělského svazu (ZS), kterou na dnešní tiskové konferenci prezentoval předseda ZS Miroslav Jirovský.

Oproti loňskému roku by se totiž podle Jirovského zvýšila podpora zemědělců v roce 2004 o 3,155 miliardy korun, náklady však ve stejném období podle něj vzrostou o 10,400 miliardy korun. Na zvýšení nákladů se podle ZS bude podílet růst mezd, cen pohonných hmot, energií a obecně vstupů do zemědělství, ale také nárůst odpisů a výrazný růst pachtovného (pronájmů zemědělské půdy). V současné době činí podle Jirovského odpisy na hektar zemědělské půdy v ČR přes 3 000 korun, v sousedním Německu je to ale více než 10 000 korun na hektar. "Pokud se nechceme setkat s tím, že vyšší pachtovné budou v ČR nabízet zahraniční subjekty, musí vzrůst v ČR pachtovné zhruba o tisíc korun na hektar," konstatoval Jirovský. Jen tato položka bude podle něj znamenat miliardové vícenáklady českých zemědělců.

Prvovýrobci navíc podle předsedy ZS nemohou po vstupu do EU ani počítat s růstem cen za svou produkci, zejména díky předpokládanému sílícímu kurzu české koruny. Příjmy zemědělců je tak třeba řešit "mimocenovou úhradou", tedy dotacemi. "Musíme vyjednat mimocenové úhrady srovnatelné se zemědělci v EU," tvrdí Jirovský.

Podotkl, že ZS je sice v současné době pro vstup ČR do EU, pokud by se však ukázalo, že vyjednané podmínky budou pro české zemědělce ekonomicky neprůchodné a povedou k útlumu českého zemědělství, postaví se ZS veřejně do role kritiků vstupu ČR do EU.