Tradice stará přes tři staletí stále přináší cenné devizy

Zhruba za týden ožije bažantnice v Božovicích pípáním tisíců malých kuřátek. Ta právě dorůstají ve vejcích uložených v teple umělých líhní.

Jen několik kilometrů od města, kousek od silnice spojující Skály a Heřmaň, je několik nenápadných budov obklopených výběhy pečlivě obehnanými pletivem a chráněných i proti útoku dravých ptáků. Tady sídlí bažantnice Radany v současné době patřící akciové společnosti Lesy Tábor.

Zakladatelem bažantnice byla hlubocká šlechta

"Historie vzniku bažantnice se datuje už v roce 1719. Původně byla v Radanech a proto i její název, i když na přelomu 18. století byla část přeložena sem, kde se říkalo na Zlatém vrchu. Tehdy ovšem neměli ještě umělé líhně a vlastně soustřeďovali bažanty i jinou lovnou zvěř do určitých lokalit. V podstatě se jednalo o koncentrovaný polodivoký chov," vypráví s neskrývaným zaujetím vedoucí bažantník Milan Šachl, který tuhle práci převzal po svém otci v roce 1989.

Prý se tu konal největší hon na světě

Tradice bažantnice není jen stará, ale také velmi bohatá. V knize Jihočeská halali se například můžeme dočíst o honu, který byl prohlášen největším honem na světě. Panstvo tu tehdy střelilo kolem dvou tisíc bažantů a na stovky se daly počítat zajíci, zvěř srnčí a další.

Každý ulovený kus znamená slušné peníze

"V současné době se tu vychová dvacet pět až dvacet šest tisíc bažantích kuřat, do přírody se vypouští asi jedenadvacet tisíc kusů a slovitelnost se pohybuje kolem padesáti procent. To se laikovi může zdát málo, ale odborníci ví, že je to velmi slušný výsledek. I když vypouštění bažantů znamená do určité míry i vracení zvěře do přírody, nemá cenu zastírat, že hlavní je ekonomický efekt. Když uvážíme, že převážně zahraniční lovci platili v loňském roce za střelený kus dvacet německých marek a za zvěřinu dostaneme sto deset korun za pár, výsledkem byl zhruba půlmiliónový čistý zisk," řekl Milan Šachl.

Osm slepic na kohouta je osvědčený poměr

Základem úspěšného chovu je dostatek chovných slepic a kohoutů v určitém poměru. Milan Šachl si ověřil, že nejideálnější je jeden kohout na osm slepiček a chovné kusy se každoročně obměňují. Pro potřeby snůšky je ve voliérách pět tisíc nosnic, protože od každé lze získat asi čtyřicet vajíček. Ta se průběžně sbírají dvakrát denně, kontrolují a posléze putují do umělých líhní. Za pětadvacet dnů se vylíhnou kuřátka, na které čekají zateplené kóje se suchými pilinami a umělými kvočnami, odvětráváním a nezbytnou hygienou. Ta je tu vlastně všude samozřejmostí, protože nejen kuřatům ale i starším kusům hrozí při takové koncentraci různé nákazy. Příchod prvních kuřátek na svět očekávají v Božovicích počátkem května.

Bažant se má dobře, dostává i škvarky

"Pak nastává ten pravý kolotoč. Krmení speciální směsí, napájení a samozřejmě nepřetržitá kontrola zdravotního stavu. Starším se přidávají do potravy škvarky jako živočišná bílkovina, z rostlinné potravy pak vojtěška a jetel," dodal bažantník.

Nejen lišky a dravci, ale také pytláci

Po vypuštění do volné přírody však povinnosti bažantníka nekončí. Do začátku honů, tedy měsíce listopadu, musí mít bažantnici pod stálou kontrolou, chránit plody své práce před škodnou, a to nejen ze zvířecí říše. Potěšující je, že kromě lovců kteří sem přijíždějí hlavně z Německa a Rakouska, mají zájem o odlov v posledních letech také čeští podnikatelé.