Kvóty na výrobu škrobu vyvolávají odpor

01.03.2002 | Hospodářské noviny

Tuzemští výrobci se domnívají, že návrh Evropské unie je pod technologickým minimem českých škrobáren

V devadesátých letech už několik firem z oboru zaniklo, ale jiné investovaly do modernizace.

Návrh kvóty na výrobu škrobu v ČR po ustupu do EU ve výši 16 967 tun je podle tuzemských výrobců doslova likvidační. V ČR se ročně spotřebuje 80 000 tun této suroviny, domácí škrobárny mají kapacitu 45 000 tun, zbytek dovážíme.

»Navržená kvóta je pod technologickým minimem našich škrobáren. Nutně bychom se o tuto kvótu mezi sebou poprali a na koho by se nedostalo, ten by mohl podnik zavřít,« tvrdí předseda Českého škrobárenského svazu Miloslav Chlan. Podle něho mají srovnatelní producenti brambor kvótymnohem vyšší, Rakousko 47 691 tuny, Finsko dokonce 53 178 tun.

»V současné době dojednávají členské země EU kvóty mezi sebou, v březnu se dozvíme, jak tato jednání dopadla. Návrh kvóty pro ČR považujeme za první nástřel. Budeme se v rámci projednávání kapitoly zemědělství snažit uhájit tuzemskou výrobu ve výši 45 000 tun, protože po vstupu do EU bude kvóta konečná na několik let,« uvedl Jiří Felčárek z tiskového odboru Ministerstva zemědělství s tím, že definitivní rozhodnutí musí padnout do konce roku.

V devadesátých letech už několik škrobáren zaniklo, ale také se poměrně intenzívně investovalo do modernizace některých kapacit s cílem dosáhnout soběstačnosti (Pelhřimov, Horažďovice).

»Jestliže nevyrábíme nad domácí spotřebu, neměla by nám do vnitřního trhu EU vůbec mluvit,« myslí si Zdeněk Myler, ředitel akciové společnosti Naturamyl Havlíčkův Brod. Podnik loni nevykoupil plánované množství brambor a na škrob zpracoval 10 000 tun brambor proti 14 000 tunám v roce 2000.

»Nejenže jsme škrobárenskou kampaň loni zahájili o měsíc později z důvodu nepříznivých podmínek při sklizni brambor, ale i nedostatek suroviny v důsledku nižší úrody nám nedovolil naplnit naše záměry,« uvedl Myler.Podnik kromě škrobu vyrábí bramborovou kaši a různé směsné výrobky - například bramborové knedlíky, bramborová těsta nebo bábovky pro maloobchod a catering.

»Ani tady nemůžeme stačit dovozům z EU, brambory jsou zatížené clem 50 % a jejich cena je tak stejná jako u domácích pěstitelů, ale bramborová kaše má clo jenom 5 %, tenhle rozdíl nejsme v letošním roce při současné ceně brambor schopni vyrovnat,« přibližuje další problém Myler.

»Na otázku cel neumím okamžitě odpovědět je to věc dalších jednání,« uvedl Felčárek.

Podle některých odborníků je celý obor přehlížen. Z hlediska podílu na HDP není rozhodující, ovšem má hluboké sociální vazby. Pěstování brambor ovlivňuje celé územní celky, jejich zpracování zase farmářům vykrývá případnou nadúrodu a částečné zhodnocení úrody, která se z nějakých důvodů nehodí k prodeji na konzum. Pole osázená průmyslovými bramborami jsou významným krajinotvorným prvkem. Pokud by se nepodařilo udržet škrobárenské kapacity nepřišlo by o práci »jenom« několik stovek lidí ve škrobárnách, ale celá zemědělšká výroba by přišla o výrazně stabilizující prvek.