Konvent rozhodne o podobě Evropy

Česká republika zřejmě vstoupí do jiné Evropské unie, než jakou doposud znala

Politici určí, zda bude mít Evropa jednou ústavu a jaké bude rozdělení pravomocí mezi členy a Brusel.

Jednání o konkrétních návrzích reforem Evropské unie začíná dnes v Bruselu, kde se schází Konvent o budoucnosti.

Skupina 105 politiků musí do konce června příštího roku navrhnout, jaké změny musí unie podstoupit, aby zvýšila svou důvěryhodnost v očích občanů a zároveň mohla fungovat i po rozšíření.

Předsedou Konventu je bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing a náměstky jsou dva expremiéři - Jean-Luc Deahene z Belgie a Giuliano Amato z Itálie.

Celkem 56 členů národních parlamentů, kteří jsou členy Konventu, odmítlo včera návrh jednacího řádu předložený předsednictvem. Podle řady řečníků je zbavuje práva iniciativy a činí z nich jen "statisty" či "hlasovací stroje". Stejný názor zastávali i čeští zástupci, Jan Zahradil a Josef Zieleniec.

Jedním z hlavních cílů Konventu bude vypracování stanoviska k evropské ústavě. Tato úvaha bude buď zamítnuta, nebo rozpracována do podrobného materiálu. Rozšířené jsou však i hlasy, že by stačilo upravit dosavadní smlouvy.

To však mnoho politiků odmítá. Například předseda Evropské komise Romano Prodi k tomu řekl: "Dosavadní smlouvy jsou složité, lidé jim nerozumějí a tyto stovky stránek nejsou k učtení."

Právě překonání nedůvěry řadových občanů k orgánům unie je jednou z příčin svolání Konventu. Zástupce německé vlády Peter Glotz v rozhovoru pro včerejší vydání deníku Handelsblatt uvedl: "Občanům unie připadá její rozhodování neprůhledné. Je to vidět i na malé účasti ve volbách do Evropského parlamentu. Vše proto musíme učinit jasnější."

Většina lidí podle lednového šetření Evropského statistického úřadu neví, jaké má unie pravomoci či jak a za kolik peněz je financována.

Konvent se bude zabývat i rozdělením pravomocí mezi Brusel a členské země. Británie, Dánsko a Itálie si přejí zachování co největšího počtu pravomocí pro národní vlády, zatím co Německo a Francie prosazují postupnou federalizaci unie. K tomuto přístupu se minulý týden překvapivě vstřícně postavil i britský ministr zahraničí Jack Straw. "Dovedu si představit, že Evropa má jednotnou ústavu," uvedl pro televizi BBC.

Důležitou otázkou bude i omezení počtu oblastí, v nichž se unie rozhoduje na základě shody. Tomu se však brání několik zemí v čele s Británií. Její současná vláda chce dokonce i rozšířit jejich počet.

To je podle mnoha pozorovatelů i v zájmu menších zemí. Potvrdil to v pondělí finský premiér Paavo Lipponen, podle něhož není možné, aby větší státy měly větší vliv na základě počtu obyvatel nebo kvůli výši příspěvku do pokladny unie.