Francouzské firmy tabáku nepřejí

Francouzi si léta jen těžko srovnávali zakořeněný pocit osobní svobody s nekompromisními předpisy omezujícími od roku 1992 kouření ve veřejných prostorách a na pracovištích.

Vůle prosadit jej však byla dlouho na mnoha místech nulová, stěžovali si odpůrci kouření.

Zaměstnavatelé totiž otázku kouření ponechávali na dohodě zaměstnanců. Někdy se zákaz prosazoval obtížně.

"Pracuji ve firmě tři roky a mám stále pocit, že být nekuřákem je cosi nepatřičného," stěžovala si listu Libération osmadvacetiletá Delphine, ekonomická konzultantka.

Podobně uvažují i jiní Francouzi. Mají pocit, že zákon je dost přísný, není však zájem prosadit jej. Za situace, kdy cigaretu v ruce tolerují obchodníci a bez kuřáckého koutku se neobejde žádná nemocnice, se pravidla prosazují obtížně. Určitá změna je přesto patrná.

Projevuje se v tom, že nekuřáci už si zvykli razantněji prosazovat své zájmy.

Stéphane Moreau, který pracuje v 22. patře moderní budovy firmy Elf na La Défence, musel na své kuřácké pětiminutovky zapomenout. "Odpůrci dýmu na pracovišti se sdružili a náš oddělený koutek vedení firmy zrušilo," říká. Důvodem byla špatná ventilace.

"Párkrát jsem sjel výtahem dolů za vrátnici, to byla však příliš velká ztráta času. Tak jsem v práci přestal kouřit docela," tvrdí Moreau.