Co se nenasadí, to se nevyloví

Spolek boleslavských rybářů vznikl již v předminulém století a to v roce 1891. Měl za úkol oživovat řeku Jizeru a její přítoky rybami, šetřit a vychovávat ryby zákonným způsobem a rozšiřovat ušlechtilou a užitečnou zálibu k přirozenému i umělému chovu ryb. Již od počátku měli rybáři dva hlavní nepřátele znečišťovatele vod a pytláky. V průběhu století, hlavně v poslední době, svázaly znečišťovatele vod přísné zákony k ochraně čistoty vod a vymáhání jejich plnění pracovníky referátu životního prostředí okresního úřadu, avšak pytláctví nabylo na rafinovanosti a agresi. Ani mnohaletá obětavá práce rybářů však nezajistila zachování přirozené reprodukce ryb. Přirozená reprodukce ryb je stav, kdy se ryby v tocích revírů místní organizace rozmnožují samy, bez pomoci a přispění člověka. Je velmi malá a dá se říci, že co se do vody nenasadí, to se také nevyloví. Je nutno trvale, ale také odborně rybí dětičky, dorost i dospěláky do vody vysazovat. Vysazování ryb je hlavní starostí hospodáře místní organizace Richarda Pacholátka. Pod jeho vedením bylo jen letos vysazeno 10 000 kaprů v průměrné váze přes 1 kg (11 660 kg), 22 000 plotic, perlínů a cejnů - tj. bílé ryby (3 100 kg), 7000 štiček, 6000 candátků, 1000 lipanů, 2 500 tloušťů, 3000 parem, 3000 línků, 1950 pstruhů duhových o průměrné váze 30 dkg (650 kg), 450 pstruhů obecných a 4500 úhořího monté. Zaráží ohromné počty ryb i jejich váha vysazených do revírů boleslavských rybářů. Kolik se jich pak v patřičné velikosti vyloví a obohatí tím náš stůl chutnou a zdravou stravou, to bude zjištěno začátkem příštího roku, až budou sečteny všechny úlovky z povolenek rybolovu. Do vydaných povolenek musí rybáři zapisovat všechny ponechané ryby včetně vyznačení druhu, počtu, míry a váhy. Rozdíl bude značný. Mnoho ryb splave do nižších partií Jizery a do Labe, mnoho zmizí v žaludcích vodních dravců, volavek a ledňáčků. Takové množství ryb vložených do vody je nutno chránit, vždyť na to padne většina peněz získaných v souvislosti s prodejem povolenek rybolovu. Částka se každým rokem zvyšuje, letošního roku již dosáhla 802 020 Kč (víc jak třičtvrtě milionu). K ochraně rybářských revírů si rybáři stanoví rybářskou stráž, která musí být odborně vyškolena a jejich způsobilost pro vykonávanou práci přezkoušena na úrovni okresu. Pro letošní rok prošlo zkouškami 21 rybářů, což je celkový počet členů rybářské stráže. Vedoucím je Jan Bačina. K zamezení neoprávněného lovu a pytláctví v letošním roce provedli 416 kontrol u vody. Boleslavští rybáři nejen pečují o ryby, kvalitu vody v tocích a pořádek na pobřežních pozemcích, ale i soutěží v dovednosti s rybářským náčiním a v úspěšnosti lovu nejen na úrovni místní organizace, ale i ve vyšších soutěžích. Mají velmi dobré výsledky. V celostátní I. lize ve třpytkování se družstvo ve složení Jiří Špáda a Radim Křepelka umístilo na 1. místě. Na mistrovství republiky ve třpytkování pak družstvo získalo 1. místo, Jiří Šomota v jednotlivcích místo druhé a Jiří Špáda místo čtvrté. Úspěchy možno zaznamenat i v soutěžích v muškaření, kde Jiří Špáda pomohl na mistrovství republiky středočeskému kraji ke třetímu místu. Rybáři se musí starat o své následovníky - o mládež. Je velkým problémem sehnat na jejich činnost finanční prostředky, tím více potěší každoroční příspěvek města Mladá Boleslav ve výši 16 000 Kč. Rybáři moc děkují. A dále musí rybáři poděkovat majitelkám mladoboleslavských firem rybářských potřeb Věře Pavlíčkové a Marcele Hajzlerové za sponzorské dary mládeži. A na jakých revírech boleslavští rybáři vlastně hospodaří? Především je to na řece Jizeře od jezu mlýna Brodce až k jezu továrny Tiba, pak na Klenici od ústí do Jizery až k městu Dolní Bousov a na pstruhovém potoce Strenický od ústí do Jizery až ke Skalsku. Přibližně je to 45 km toků.

Oldřich Splídek, člen hospodářského odboru Českého rybářského svazu