Kypr možná neztíží rozšíření Evropské unie

K hladšímu rozšíření Evropské unie o nové členy může přispět včerejší setkání nejvyšších představitelů dvou znesvářených komunit na ostrově Kypru - turecké a řecké. Kyperský prezident Glafkos Kleridis a vůdce kyperských Turků Rauf Denktaš se dohodli, že zahájí rozhovory o budoucnosti rozděleného ostrova v polovině ledna příštího roku. Oznámil to po jednání zvláštní vyslanec generálního tajemníka OSN pro Kypr Álvaro de Soto.

Oba politici budou podle de Sota "pokračovat v jednání tak dlouho, dokud nebude dosaženo úplného urovnání otázky rozděleného ostrova".

Řecko a Turecko se donedávna předháněly v silných výrazech. Ankara oficiálně pohrozila, že "tureckou oblast Kypru anektujeme, pokud Evropská unie přijme mezi své členy jen řeckou část ostrova". A to přesto, že by si tím zhatila vlastní záměr do unie vstoupit.

Aténská vláda zase oficiálně tvrdila, že bude vetovat jakékoliv rozšíření unie, pokud mezi kandidáty nebude Kypr.

Úterní rozhovory v Nikosii překvapivě inicioval prezident tzv. Severokyperské turecké republiky Denktaš, který ještě donedávna prohlašoval: "Na přímé jednání s kyperskými Řeky nepřistoupím, pokud nebude entita, v jejímž čele stojím, mezinárodně uznána." Zatím ji uznává jen Ankara.

Příkrá změna Denktašova postoje je podle analytiků vyvolána posunem politiky ankarské vlády v kyperské otázce. Turecký premiér Bülent Ecevit včera nejen uvítal obnovené mezikyperské rozhovory, ale dokonce prohlásil, že "mohou otevřít několik dveří". Ocenil, že Denktaš a prezident Glavkos Kleridis "se setkali tváří v tvář, jako dva sousedi. To je příznivý vývoj."

Turecko, jeden z nejlidnatějších evropských států s 68 milióny obyvatel, se po dlouholetém usilovném snažení stalo teprve před dvěma roky kandidátem členství EU. Ale vstupní procedury - na rozdíl od řecké části Kypru - s ním zatím Brusel nezahájil.

Ke zlepšení vztahů mezi Ankarou a Evropskou unií nepřispěly ani turecké výhrady k vytvoření evropských sil rychlého nasazení. Turecko požadovalo jako člen NATO podíl na rozhodování o bezpečnostních operacích EU ve svém okolí. Důvodem byl strach ze zásahu evropské armády právě na Kypru či na ostrovech v Egejském moři, o něž vede spor s Řeckem.

Podle agentury Reuters "vlády zemí EU mají za to, že nemohou nečlenskému státu povolit právo veta vůči operacím, které se netýkají (oblastí zájmu) NATO".

Jak nedávno prohlásil rozlícený velvyslanec Ankary při Severoatlantické alianci Onur Oymen, "Turecko nesmí být považováno za zemi, která je odsouzena k tomu, aby akceptovala cokoliv. A neříkejte nám, že to stejně nějak provedete (i bez nás)." Tento přístup se změnil minulý týden po ukončení jednání s Velkou Británií jako zástupcem unie a USA.